Poslanci KSČM předložili novelu zákoníku práce, která má všem zaměstnancům garantovat placenou pětitýdenní dovolenou. Pod návrhem jsou podepsáni Stanislav Grospič, Hana Aulická Jírovcová, Daniel Pawlas a Pavel Kováčik (všichni KSČM). Prodloužení dovolené o jeden týden při zahájení kampaně před komunálními a senátními volbami slibovala i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a v minulém volebním období jej neúspěšně prosazovala také její předchůdkyně Michaela Marksová Tominová (ČSSD).

Otázkou dovolené se zabývá i právě projednávaná vládní novela zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je vytvoření valorizačního mechanismu pro automatické zvyšování minimální mzdy. Ta umožňuje převod části nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku a upravuje i podmínky pro její čerpání. Opouští princip výpočtu dovolené za odpracované dny a následného krácení pro omluvenou nepřítomnost, nově jej naopak zakládá na týdenní pracovní době zaměstnance.

„V naší novele zákoníku práce se připomínka na prodloužení dovolené na pět týdnů objevila hned několikrát,“ řekla Deníku Referendum ministryně Maláčová s tím, že připomínky ale nebyly doposud vypořádány. „V polovině listopadu se uskuteční zásadní schůzka sociálních partnerů, kde se bude i tato otázka diskutovat. Pokud se sociální partneři do konce února shodnou a svou dohodu stvrdí podpisy, půjde novela na vládu,“ doplnila.

Dohoda je v nedohlednu

Ona dohoda se ovšem nebude rodit snadno, neboť postoje zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců jsou dlouhodobě opačné. Odbory prodloužení dovolené podporují. „Mezi zaměstnanci v soukromé sféře roste nespokojenost, protože státním zaměstnancům zákoník práce již nyní pětitýdenní dovolenou garantuje. Jde o diskriminaci, pro kterou neexistuje věcný důvod,“ řekl Deníku Referendum předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Odboráři dále upozorňují, že dovolená coby institut slouží rovněž k ochraně před pracovními úrazy. „Je statisticky dokázáno, že odpočatý zaměstnanec je méně náchylný k úrazům. Stanovení nižšího minimálního standardu dovolené pro zaměstnance podnikatelského sektoru, kteří jsou vystaveni s ohledem na charakter své práce ve výrazně vyšší míře riziku pracovních úrazů i nemocí z povolání než zaměstnancům nepodnikatelské sféry, je v zásadním rozporu s posláním dovolené,“ uvedli.

Svaz průmyslu a dopravy ovšem s prodloužením dovolené zásadně nesouhlasí. „Firmy by měly mít možnost domlouvat se se zaměstnanci na benefitech a nabízet takové, které jim vyhovují a zároveň si je firma může dovolit. Povinný pátý týden dovolené může ve stávající situaci, kdy na trhu chybí přes tři sta tisíc lidí, ohrozit fungování zejména výrobních firem a provozů,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí Svazu Eva Veličková.

„Pátý týden dovolené je dnes oblíbený benefit. Svaz průmyslu a dopravy se obává, že pokud by se z něj stala zákonná povinnost, vznikne tlak na to, aby další, šestý týden firmy nově nabízely jako benefit. Velké množství firem si toto ale nemůže dovolit a nabízí jiné benefity,“ dodala.

Prodloužení dovolené o jeden týden navíc nemá oporu v programovém prohlášení druhé vlády Andreje Babiše (ANO). Lze proto předpokládat, že návrhy poslanců KSČM a Českomoravské konfederace odborových svazů nebudou schváleny a Česká republika v této oblasti zůstane na samém konci žebříčku členských států Evropské unie. Nárok na pouhých dvacet dnů dovolené sice mají zaměstnanci i v sousedním Polsku, Maďarsku a Slovensku, ale tam se délka dovolené prodlužuje buď s počtem odpracovaných let, nebo s dosaženým věkem. Nejdelší dovolená je pak uzákoněná ve Francii, kde činí třicet dní.