Růst minimální mzdy jen o tisíc korun a nižší zvyšování platů státních zaměstnanců, než požadují odbory. Takové jsou dosavadní výsledky jednání předsedy vlády Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové (oba ANO) se zástupci odborů, zaměstnavatelů, koaličními partnery i prezidentem Milošem Zemanem z konce minulého týdne.

Odbory, koaliční ČSSD i KSČM však chtějí minimální mzdu zvýšit o tisíc pět set korun a trvají i na plošném navýšení platů ve veřejné sféře o deset procent. Podle předsedy sociálních demokratů Jana Hamáčka je takový požadavek adekvátní, protože podle jeho představ by minimální mzda měla na konci volebního období činit alespoň šestnáct tisíc korun. Dnes dosahuje výše dvanácti tisíc dvě stě korun.

„Pokud chce vláda na konci volebního období mít minimální mzdu šestnáct tisíc, musí zvyšovat v průměru o tisíc tři sta korun ročně. Tomu se nejvíc blíží částka, kterou navrhují odbory. V České republice se sebevědomě šíří, v čem chceme být nejlepší. Neslyšel jsem ještě, že chceme patřit mezi lepší země, pokud jde o minimální mzdu. Zatím patříme v rámci EU mezi nejhorší, což rozhodně není dobrá vizitka,“ řekl Deníku Referendum předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Předseda vlády Babiš zvýšení minimální mzdy o tisíc korun považuje za přijatelný kompromis. „Návrh o tisíc korun je vlastně asi nárůst o více než osm procent, což je podle mého rozumné. Jde o to, aby navýšení minimální mzdy neohrožovalo některé sektory průmyslu,“ řekl premiér novinářům.

Proti vyššímu růstu minimální mzdy se staví i pravicová opozice a zástupci zaměstnavatelů. Podle první místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by měla vláda raději snížit odvody na sociální a zdravotním pojištění. ČSSD však trvá na svém a říká, že nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na jednání vlády přinese návrh na zvýšení minimální mzdy o tisíc pět set korun. Vláda se bude tématem zabývat na přelomu srpna a září.