Růst minimální mzdy jen o tisíc korun a nižší zvyšování platů státních zaměstnanců, než požadují odbory. Takové jsou dosavadní výsledky jednání předsedy vlády Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové (oba ANO) se zástupci odborů, zaměstnavatelů, koaličními partnery i prezidentem Milošem Zemanem z konce minulého týdne.

Odbory, koaliční ČSSD i KSČM však chtějí minimální mzdu zvýšit o tisíc pět set korun a trvají i na plošném navýšení platů ve veřejné sféře o deset procent. Podle předsedy sociálních demokratů Jana Hamáčka je takový požadavek adekvátní, protože podle jeho představ by minimální mzda měla na konci volebního období činit alespoň šestnáct tisíc korun. Dnes dosahuje výše dvanácti tisíc dvě stě korun.

„Pokud chce vláda na konci volebního období mít minimální mzdu šestnáct tisíc, musí zvyšovat v průměru o tisíc tři sta korun ročně. Tomu se nejvíc blíží částka, kterou navrhují odbory. V České republice se sebevědomě šíří, v čem chceme být nejlepší. Neslyšel jsem ještě, že chceme patřit mezi lepší země, pokud jde o minimální mzdu. Zatím patříme v rámci EU mezi nejhorší, což rozhodně není dobrá vizitka,“ řekl Deníku Referendum předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Předseda vlády Babiš zvýšení minimální mzdy o tisíc korun považuje za přijatelný kompromis. „Návrh o tisíc korun je vlastně asi nárůst o více než osm procent, což je podle mého rozumné. Jde o to, aby navýšení minimální mzdy neohrožovalo některé sektory průmyslu,“ řekl premiér novinářům.

Proti vyššímu růstu minimální mzdy se staví i pravicová opozice a zástupci zaměstnavatelů. Podle první místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové by měla vláda raději snížit odvody na sociální a zdravotním pojištění. ČSSD však trvá na svém a říká, že nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na jednání vlády přinese návrh na zvýšení minimální mzdy o tisíc pět set korun. Vláda se bude tématem zabývat na přelomu srpna a září.

ČSSD svůj požadavek zdůvodňuje tím, že česká minimální mzda je i přes pravidelné zvyšování za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) nadále jednou z nejnižších v celé Evropské unii. Její čistá výše navíc stále zůstává pod hranicí příjmové chudoby pro jednotlivce, která podle Českého statistického úřadu činila málo přes deset tisíc korun měsíčně.

Minimální mzda od roku 2020 poroste automaticky

V programovém prohlášení vláda slíbila že vytvoří „závazná pravidla pro předvídatelný růst minimálních mezd“. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto již v červnu připravilo návrh valorizačního mechanismu, podle kterého by měla minimální mzda od roku 2020 činit vždy 0,44 násobek průměrné mzdy v minulém roce.

Vláda by současně mohla rozhodnout o případném vyšším zvýšení minimální mzdy, případně její růst pozastavit.

Legislativní zakotvení valorizačního mechanismu si vyžádá novelizaci zákoníku práce. Tu měla někdejší ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) podle schváleného Plánu legislativních prací pro zbývající část roku 2018 předložit do konce června, svůj úkol ale nesplnila. Příslušná novela doposud nebyla vložena ani do mezirezortního připomínkového řízení

„Intenzivně na tom pracujeme a počítáme s tím, že to bude předmětem dalšího politického jednání,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová s tím, že přesný termín předložení materiálu vládě zůstává nejasný.

Spor o veřejnou sféru

Neshody mezi odbory a vládou panují také v otázkách zvyšování platů ve veřejné sféře. Odbory požadují plošné navýšení mezd o deset procent, naproti tomu premiér Babiš se na sobotní schůzce v Lánech s ministryní Schillerovou a prezidentem Milošem Zemanem shodl, že návrhy odborů nejsou adekvátní současnému stavu a potřebám české ekonomiky.

Ministryně financí uvedla, že vláda počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s růstem platů učitelů o patnáct procent a u ostatních zaměstnanců, tedy hasičů, policistů či úředníků, s růstem o šest procent. „Odbory požadují navýšení o deset procent, což by bylo dalších pět miliard korun navíc. Shodli jsme se, že debatu sice musíme vést, ale takové navyšování platů není adekvátní,“ řekla Schillerová.

Podle Josefa Středuly tím vláda vysílá jasný signál, že u státu se nevyplatí pracovat, protože lidi neohodnotí podle práce, ale podle pocitů. Bez zvýšení mezd a platů podle něj nelze očekávat příznivý růst HDP, který je ovlivňován spotřebou.

„Tento přístup považuji za velmi špatný, nedůstojný a neakceptovatelný. My budeme pokračovat ve vyjednávání, prostor je veliký, zajímá nás také názor druhého koaličního partnera. Rád bych věřil, že v brzké době nalezneme shodu ve věci zvyšování platů pro příští rok,“ dodal Středula.