Kvůli nízkým platům ve veřejném sektoru plánuje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na úterý protestní shromáždění v Praze. Zúčastní se ho na dvě stovky zástupců a zástupkyň odborových organizací. Odborům vadí špatná komunikace s premiérem v demisi Andrejem Babišem a také, že vznikající vláda politického hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů plánuje podle programového prohlášení přidávat pouze vybraným profesím.

Programové prohlášení zmiňuje konkrétně učitele, pracovníky v sociálních službách, zaměstnance v kultuře, ve zdravotnictví a soudnictví. Den po jednání odborů se má sejít také tripartita, aby společně diskutovala růst platů ve veřejném sektoru v souvislosti s připravovaným návrhem rozpočtu na příští rok.

Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly budou delegáti jednat také o případných nátlakových akcích, protože vyjednávání o zvyšování platů s Babišovou vládou ještě ani nezačala. Ačkoliv odbory k větším protestním akcím přistoupí až v krajním případě, vývoj podle Středuly směřuje ke konfliktu.

„V březnu jsem panu premiérovi poslal dopis s nabídkou jednání, zatím z jeho strany nepřišla odpověď. Namísto toho střídavě a nesystematicky vyhlašuje do médií, že bude přidávat různým profesím, aby posléze svá slova odvolal. Úterní setkání je prvním krokem, jak zvýšit tlak a pokusit se o zahájení diskuze s vládou,“ řekl Deníku Referendum Josef Středula.

Platy ve veřejném sektoru zvedala naposledy loni v listopadu ještě vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Učitelům přidala na tarifních platech patnáct procent a ostatním profesím o deset procent. Ministryně financí Alena Schillerová prozatím navrhla pro příští rok růst platů ve veřejném sektoru o šest procent.

Odbory však pro rok 2019 požadují plošný růst mezd o deset procent. Andrej Babiš podle Seznamu pozvánku na úterní jednání odborů odmítl s tím, že „nechce jednat pod tlakem“.

Růst minimální mzdy

Odbory rovněž požadují růst minimální mzdy minimálně v příštím roce o tisíc pět set korun, tedy na 13 700 korun. Podle odborářů odpovídá takový nárůst stavu české ekonomiky i vývoji v dalších evropských zemích.

„Pokud naší minimální mzdu přepočteme na euro, zjistíme, že jak podle kurzu, tak z hlediska parity kupní síly patříme k nejhorším zemím Unie. Jsme rádi, že dochází k dynamickému růstu minimální mzdy, nicméně v následujících letech musíme dohnat stagnaci z let 2006 až 2013,“ řekl Josef Středula.

Podle Hospodářské komory České republiky mzdy ale rostou mimořádným tempem i bez zvyšování minimální mzdy. „Odbory se vlamují do otevřených dveří. Když se podíváte na současné nabídky na pracovním trhu, tak zjistíte, že mzdy rostou i nízkopříjmovým zaměstnancům. Pokud by odboráři chtěli skutečně hájit zájmy pracujících, spolupracovali by s námi na snížení nesmyslně vysokých odvodů na sociálním a zdravotním pojištění,“ řekl Deníku Referendum prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Čistá minimální mzda je v České republice stále těsně pod hranicí příjmové chudoby, která podle statistického úřadu činila v loňském roce pro jednotlivce 10 691 korun. Podle Eurostatu byla v loňském roce minimální mzda v České republice nejnižší ze zemí Visegrádské čtyřky. Nejvyšší byla v Polsku, kde činila téměř čtyři sta sedmdesát euro měsíčně.

Minimální mzda začala v České republice růst až v roce 2013 s nástupem vlády Bohuslava Sobotky, před tím za vlády Mirka Topolánka i Petra Nečase sedm let činila jen osm tisíc korun. Na konci vlády Bohuslava Sobotky už činila 12 200 korun.