Čistý zisk Československé obchodní banky (ČSOB) činí za rok 2017 sedmnáct a půl miliardy korun. Podle odborářů působících v bankovnictví je nemístné, že namísto zvýšení mezd zaměstnancům si ředitel mateřské firmy KBC Johan Thijs zvýšil vlastní odměny až na šestačtyřicet milionů korun ročně, tedy za poslední dva roky o dvacet procent.

Mzdy zaměstnanců ČSOB však vedení banky navýšilo za poslední dva roky pouze o devět procent. Odbory upozorňují, že i v bankovnictví pracují zaměstnanci s hrubou mzdou šestnáct tisíc korun. Právě pro ně požadují zvýšení mezd o minimálně patnáct procent. Podle předsedkyně Moderních odborů ČSOB Ladislavy Spielbergerové probíhá neúspěšné kolektivní vyjednávání už dva roky.

„V listopadu loňského roku jsme po neúspěšných jednáních navrhli představenstvu banky navýšení mezd o patnáct procent pro zaměstnance s hrubými mzdami do třiceti tisíc a o deset procent pro ty se mzdou nad pětačtyřicet tisíc. Vedení zvýšilo mzdy o tři procenta a dále nechtělo jednat. Začátkem ledna jsme se k našemu údivu dozvěděli, že vedení chce řešit kolektivní smlouvu, ale o dalším navýšení mezd nehodlá diskutovat,“ vysvětlila Deníku Referendum Ladislava Spielbergerová.

Odboráři si také stěžují, že je vedení banky zastrašuje. V rozporu se zákonem přestalo vedení uvolněným odborovým funkcionářům například vyplácet náhradu mzdy pro uvolněné funkcionáře nebo cestovní příkazy.

„Výsledkem tedy bylo, že i přesto, že se naše činnost nijak nezměnila, byli jsme nuceni předkládat detailní výkazy činností dle zákona, z nichž nám však zaměstnavatel uznal pouze zlomek činností. Tím jsme s kolegyní přišly o výraznou část příjmů. Pro matky malých dětí je to vážná situace. Banka se snaží použít nás jako nástroj k dosažení pro ni výhodné kolektivní smlouvy,“ dodala Ladislava Spielbergerová s dodatkem, že se proti postupu banky hodlá bránit u soudu.

Reakce ČMKOS a banky

Za odboráře ČSOB se postavil i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle kterého je potřeba odsoudit, že vedení banky proti odborům postupuje šikanózně. „Je to příklad nadnárodní firmy, která u nás generuje obrovské zisky na úkor našich zaměstnanců. Podpoříme Moderní odbory v ČSOB v jejich snaze upozornit v rámci evropských odborových struktur na tento přístup mateřskou firmu,“ zdůraznil v tiskové zprávě Josef Středula.

Tiskový mluvčí ČSOB Patrik Madle však výhrady odborů odmítá. „Razantně odmítáme tvrzení, že úspěch našich zaměstnanců se neodráží v jejich odměňování. V loňském roce si zaměstnanci ČSOB polepšili v průměru o více než osm procent, při započtení všech složek mzdy a mimořádných odměn. I pro letošní rok plánujeme navýšení mezd, a to v průměru o pět procent. Férové odměňování je jen jedním z pilířů naší strategie,“ řekl Deníku Referendum Patrik Madle.

Peníze v zahraničí

Dostupná ekonomická data ukazují, že banky nejsou ochotné zvyšovat mzdy zaměstnancům i kvůli tomu, že velká část zisků odchází do zahraničí mateřským firmám. Například banka ČSOB vyplatila za rok 2016 svým akcionářům na dividendách téměř patnáct milionů korun. Nelze však zjistit, jaká část těchto peněz zůstala v České republice a která odešla zahraničním podílníkům. Celkový odliv dividend byl v sektoru peněžnictví a pojišťovnictví v roce 2016 osmapadesát miliard korun.

Zkušenosti z rozvojové spolupráce zase dokládají, že rozvoj určitého regionu je podmíněný dostupností rozvojového kapitálu a lokálním oběhem peněz. Protože poskytování prostředků na rozvoj je základním úkolem bank, je samozřejmě paradoxní, když místo toho banky odvádějí prostředky z ekonomiky do zahraničí.