Ženám brání v pracovním rozvoji především úporné stereotypy

Kateřina Smejkalová

Dvacátý březen byl letos oním dnem, do kterého za daný rok průměrná žena ve srovnání se svými mužskými kolegy pracuje zadarmo. Proč tomu tak je, jak jsou na tom v okolních zemích a co s tím?

V březnu, konkrétně 20. 3. jsme si opět připomněli nechvalně známý fakt, že muži v České republice pořád vydělávají v průměru skoro o čtvrtinu více než ženy. Den, který je zvolen za takzvaný Equal Pay Day, tedy Den rovného odměňování, je symbolickým okamžikem, do kterého za daný rok průměrná žena pracuje ve srovnání s mužskými kolegy zadarmo. Takzvaná Gender Pay Gap, tedy odstup průměrné ženské odměny za tou mužskou v České republice činí 22 procent, a proto u nás Equal Pay Day pravidelně slavíme na konci prvního kvartálu roku. Jinde v Evropě je podobně velký rozdíl jako u v Německu, později si ho už z členských zemí EU připomíná jen Estonsko s platovými rozdíly mezi oběma pohlavími ve výši dokonce přes 25 procent.

Příčin, proč platy žen v průměru tak zaostávají za těmi mužskými, je několik. Nejpodstatnější část rozdílu je vysvětlitelná takzvanou horizontální a vertikální genderovou segregací pracovního trhu. Pod prvním z odborných termínů se skrývá fakt, že se ženská pracovní síla koncentruje do určitých zaměstnání, která jsou většinou hůře placená než ta, která platí za mužská, a kde tedy zase převažuje opačné pohlaví.

Důvodů, proč jsou v ženských povoláních platy a mzdy často nižší, je pak opět celá řada — od těch s určitým reálným základem, jako například že se mnohdy jedná o místa ve veřejném sektoru jako školství nebo zdravotnictví, který je nejen u nás chronicky podfinancován, až po důvody podmíněné stereotypy o vrozené, specifické kompetenční výbavě žen, která je předurčuje pro pečující zaměstnání. A právě tím, že u péče nebo výchovy a vzdělávání má domněle jít o nějakou ženskou přirozenost, pak tato práce žen nebývá uznávána jako náročná a zasluhující si odpovídající finanční ohodnocení.

Za nerovností stojí subtilní důvody — velmi rozšířená stereotypní výchova žen k jisté konformitě, nekonfliktnosti a větším pochybnostem o svých schopnostech, která pro ně činí obtížnějším prosadit se. Repro DR

Vertikální segregací pracovního trhu podle genderu se pak míní skutečnost, že se ženy méně často než muži dostávají do vyšších, a tím i lépe placených pracovních pozic. To má zase jak důvody s určitým reálným základem — takovým je zejména penalizace za mateřství, kdy ženy stále na bedrech nesou drtivou většinu starosti o děti a domácnost (případně i seniory v rodině, a to často i příbuzné partnera), a tím často v práci propásnou příležitosti ke stoupání v kariérním žebříčku.

×
Diskuse
VK
March 22, 2018 v 8.46
Tak třeba ve státní správě, zejména na takovém úseku jako státní zastupitelství, nebrání ženám v úspěšném rozvoji pracovní kariéry úporné stereotypy, nýbrž prostá skutečnost, že není vyřešen zástup za odchozí na rodičovskou (mateřskou) dovolenou. Kdo jde na mateřskou, jednoduše z provozu na příslušnou dobu několika let vypadne a není jakýkoli systematizovaný způsob, jak jej nahradit. Důsledky očekávatelné a logické. A to je celá tragédie identitárního feminismu v kostce.