Island začal postihovat nerovnost v odměňování mužů a žen, firmám hrozí pokuty
Radek KubalaIsland je první zemí na světě, ve které firmám hrozí pokuty za nerovné odměňování mužů a žen. Do roku 2022 chce tamní vláda vymýtit rozdíly v platech úplně. Experti mluví o pozitivním trendu, který však většina států nenásleduje.
Pokuty či jiné sankce hrozí od Nového roku na Islandu firmám, které nezískají vládní certifikát prokazující rovné odměňování mužů a žen, jež zaměstnávají. Nové opatření, které dělá z ostrovního státu vůbec první zemi na světě s pokutami za nedodržování zákonů o rovných mzdách, platí pro společnosti a vládní agentury s více než pětadvaceti zaměstnanci.
Novou rudo-zelenou premiérku Islandu Katrín Jakobsdóttir oceňují za dané opatření ženskoprávní organizace z celého světa.
„Jde o mechanismus zajišťující stejné pracovní podmínky pro muže i ženy. Máme zákon, který zakazuje diskriminaci v mzdách na základě pohlaví, avšak rozdíly v odměňování přetrvávají,“ řekla Al Džazíře Dagny Osk Aradottir Pindová, členka představenstva islandské Asociace ženských práv.
Ostrovní stát Island, na kterém žije přibližně 320 tisíc lidí, vyhlašuje World Economic Forum (WEF) v posledních devíti letech soustavně za zemi s nejrovnějšími podmínkami pro muže a ženy. Od roku 2006 se mu podařilo snížit rozdíl v odměňování mužů a žen o deset procent. Do roku 2022 chce isladnská vláda rozdíly ve mzdách vymýtit kompletně.
„Lidé v naší zemi si začali uvědomovat, že se jedná o systémový problém, který musíme řešit novými kreativními metodami. Ženy o těchto problémech mluví dlouhodobě a nám se konečně podařilo zvýšit o daném problému povědomí. Zároveň činíme kroky k nápravě,“ dodala Aradottir Pindová.
Nerovnost ve světě
Podle poslední studie WEF zveřejněné v listopadu patří mezi pět zemí s nejměnším rozdílem v odměňování mezi muži a ženami Island, Švédsko, Finsko, Norsko a Rwanda. Ze 144 sledovaných zemí je na tom nejhůře Jemen, a to zejména kvůli dlouhodobým válečným problémům a chybějícím příležitostem získat normální práci, zejména pro ženy.
V loňském roce byly pod celosvětovým průměrem i státy jako Čína, Spojené arabské emiráty nebo Libérie. Česká republika patří s dvaadvaceti procentním rozdílem k zemím s nevětší nerovností v Evropské unii.
Celkově při současných trendech by ženy musely čekat 217 let na celosvětové vyrovnání rozdílu ve mzdách. „V roce 2017 jsme velké pokroky směrem k genderové rovnosti v odměňování neviděli. Nekteré státy si tento problém uvědomují a snaží se o nápravu, je jich však stále menšina,“ řekla Guardianu při příležitosti vydání studie Saadia Zahidiová, ředitelka WEF pro oblast vzdělávání.
Těžko si ale dovedu představit nějaké spravedlivé řešení. Výše mzdy všech zaměstnanců by v takovém případě musela být veřejně přístupným údajem, mzdu by stanovoval počítačový program podle pokud možno spravedlivého algoritmu (bez ohledu na gender či pohlaví, rasu, věk, státní příslušnost a podobně). Jaká kritéria by v tomto algoritmu zohledněna byla a jak by se zjišťovala?