„Pro nerovnost v platech mužů a žen máme na rozdíl od jiných genderových nerovností dostatek údajů a dat a můžeme ji díky tomu změřit,“ uvedla křest studie Aktuální rozdíly v odměňování mužů a žen v ČR jedna z autorek Alena Křížková. Studie vznikla v rámci projektu 22 % k rovnosti ve spolupráci Sociologického ústavu Akademie věd a ministerstva práce a sociálních věcí. Svým záběrem je u nás jedinečná, nabízí mezinárodní a historické srovnání, shrnuje příčiny i důsledky jevu a nabízí možná řešení vládě, zaměstnavatelům či inspekci práce.

Říjnová statistika Eurostatu ukázala, že rozdíl mezi platy mužů a žen je v České republice po Estonsku druhý nejvyšší v Evropské unii, téměř dvacet tři procent. Unijní průměr je přitom šestnáct procent. O trochu vyšší jsou rozdíly v soukromém sektoru, kde lze nerovnost platů vyčíslit na dvacet pět procent — ale i stát jako zaměstnavatel platí ženám o dvacet procent méně než mužům.

Alarmujících čísel nabízí studie víc. Průměrnou mzdu pobírá polovina mužů, ale necelá třetina žen. Nejvyšší rozdíly mezi platy obou pohlaví, téměř třicet procent, jsou ve věkové skupině mezi třiceti pěti a čtyřiceti devíti lety, kdy na ženy nejvíce dopadá péče o děti. Ve finančním sektoru dokonce panuje platová nerovnost padesát procent — obecně se nejvyšší rozdíly týkají právě nejlépe placených povolání či lidí s vysokoškolským vzděláním (téměř třicet procent). Ale ač jsou v nejhůře placených pracích rozdíly nejmenší, dopadá nižší ohodnocení žen nejhůře právě na nízkopříjmové rodiny.