Dilemata Potůčkovy důchodové komise

Jaroslav Šulc

Druhý důchodový pilíř bude definitivně zrušen. Role a alternativní plány trojice pracovních týmů důchodové komise představuje její člen za ČMKOS.

Zdá se, že rozhodnutí o zrušení druhého důchodového pilíře v Parlamentu co nevidět projde — důchodci budou od Nového roku dostávat k penzím navíc každý měsíc v průměru symbolickou stokorunu díky indexaci penzí o míru inflace plus třetinu růstu reálných mezd.

Aby tato ani ne jednoprocentní — skoro Kalouskova — valorizace tak nebolela ani důchodce (zasloužili by po předchozím zmrazení v průměru aspoň 200 korun), ani státní pokladnu (skoro 7 miliard by těžko unesla), vláda našla kompromis v podobě jakéhosi finančního „předkrmu“ ještě letos: jednorázového přilepšení v prosincové výplatě 2015 důchodcům na letošní Vánoce ve výši 600 korun.

To jsou v kostce první hmatatelné výsledky poměrně jednoznačných doporučení vzešlých ze spousty jednání „velké“ Potůčkovy důchodové komise a tří „malých“, již ne „komisí“, ale dělných pracovních skupin. V nich jsou kromě desítek expertů také poslanci ze všech parlamentních stran. A jedná se opravdu usilovně. Dilemat k rozhodnutí je pořád spousta, nastiňme jen některá.

První pracovní tým dořešil způsob, jak s minimálním rizikem a s co nejmenšími náklady ukončit experiment s dobrovolným důchodovým spořením v tzv. druhém pilíři. Není však ještě úplná shoda na možnostem zlepšení fungování pilíře třetího, tedy pilíře tzv. doplňkových penzí.

V poslední době se diskuze vedou hlavně o způsobu, jak co nejlépe skloubit náklady a efekty prvního, státního, pro všechny občany povinného pilíře, jehož výstupem jsou státní penze, s náklady a efekty pilíře třetího. Ten je naopak spravován zcela soukromě, je dobrovolný, a budoucí výplata nároků z penzijního připojištění bude tvořit účastníkovi doplňkový starobní důchod.

Jde o to, že oba pilíře mají své přednosti i slabiny. Zatímco státní penze je velmi rovnostářská, kdy osoby s dříve velmi nízkými platy dostávají penzi prakticky stejnou, jako měli plat (či jen o málo nižší), tak ti průměrně vydělávající se musí spokojit s penzí ve výši asi 40 % předchozích příjmů. U lidí s dříve hodně nadprůměrnými příjmy pak není výjimkou ani 25 či dokonce jen 20 % tzv. náhradového poměru případně méně.

Navíc je doplňkový důchod věcí čistě osobního rozhodnutí občana. Záleží jen na něm, v jakém věku si smlouvu s penzijním fondem (ponovu s penzijní společností) uzavře, zda si na svůj účet pošle měsíčně jen pár stokorun či snad tisícikorun a zda se dohodne s firmou, u které je zaměstnán, na přiměřeně vysokém příspěvku.

×