Novou islandskou vládu povede jako premiérka Katrín Jakobsdóttir — předsedkyně Levicově-zeleného hnutí (VG), jež získalo v mimořádných volbách 28. října druhý nejvyšší počet hlasů. Do úřadu nastoupí formálně ve čtvrtek 30. listopadu a bude řídit vládu velkokoaličního formátu. Její VG se totiž nakonec dohodlo na spolupráci se Stranou nezávislosti a Pokrokovou stranou — vůdčími silami islandské konzervativní, respektive liberální pravice.

Jakobsdóttir se snažila vyjednat nejprve středolevicovou koalici s islandskou sociální demokracií, Pokrokovou stranou a islandskými Piráty. Právě Pokroková strana však toto spojenectví odmítla s tím, že by bylo moc nesourodé a křehké.

Ani dnes vznikající velká koalice ovšem nebude mít silnou pozici.

„Levicově-zelené hnutí nepřijalo vznik velké koalice zrovna s nadšením (…) Z pětatřiceti poslanců, jež mají koaliční strany v islandském třiašedesátičlenném parlamentu, chtějí dva reprezentanti VG hlasovat proti vládě. Nová koalice se tak může v posledku opírat pouze o jednohlasou většinu,“ uvádí v tematické zprávě Lisbeth Kirková, dánská novinářka píšící pro web EUObserver.

Program vlády a změny v islandské politice

Katrín Jakobsdóttir bude na Islandu první zelenou premiérkou v historii a aktuálně též jedinou zelenou političkou v čele nějaké národní vlády na světě. Island měl jinak už jak prezidentku — Vigdis Finnbogadóttir v osmdesátých letech —, tak premiérku — Jóhannu Sigurðardóttir po roce 2009. Právě ve vládě Jóhanny Sigurðardóttir zastávala Katrín Jakobsdóttir svůj první ministerský post — křeslo ministryně školství.

Z programu VG se Jakobsdóttir podařilo prosadit do koaliční dohody vyšší daně z kapitálových příjmů, vstřícnější úpravu mateřských a otcovských dovolených a rozvoj infrastruktury. Velký boj se přitom dle pozorovatelů povede v koalici nad tím, z čeho infrastrukturní výstavbu financovat. VG chce totiž více zdaňovat bohaté, reality i mohutnící průmyslový rybolov. Pravice by naopak ráda prodávala podíly ve státních firmách, včetně bank znárodněných po finančním kolapsu v roce 2008.

Říjnové mimořádné volby iniciovala předchozí vládnoucí koalice Strany nezávislosti, Pokrokové strany a mladého liberálního uskupení Světlá budoucnost po pouhých dvanácti měsících od řádných parlamentních voleb v roce 2016, a to kvůli vlastnímu rozpadu.

Tradiční konzervativní Strana nezávislosti přitom v letošních volbách oslabila, avšak hlasování opět vyhrála. Pokroková strana si udržela stejné zastoupení, i když se od ní před volbami odštěpila frakce kolem bývalého předsedy Gunnlaugssona a založila stranu Střed. Světlá budoucnost z parlamentu úplně vypadla.

Mírně posílila dále v letošních volbách levice, a to jak Levicově-zelené hnutí, tak sociální demokracie. Oslabili naopak Piráti a malá neoliberální Reformní strana, odštěpená loni od Strany nezávislosti kvůli neshodám v otázce islandského vstupu do EU, který Strana nezávislosti odmítá. 

Nováčkem v současném islandském parlamentu je pak Lidová strana, kterou si založila minulý rok důchodkyně Inga Sælandová, jíž proslavilo pěvecké vystoupení v islandské odnoži soutěže X-factor. Hlavním tématem programu Lidové strany je důslednější pomoc chudým a postiženým.

Další informace:

Iceland Monitor Meet Iceland's new Prime Minister

EUObserver Iceland gets first Green prime minister

AFP Katrin Jakobsdottir: Iceland's new 'trustworthy' prime minister

Reuters Iceland's Left-Green opposition leader to become new prime minister