Na Islandu se ujala vlády koalice tradičních pravicových stran — Strany nezávislosti a Pokrokové strany. Stalo se tak na základě výsledků dubnových voleb. Uzavření koalice strany oznámily už minulou středu. K vlastnímu převzetí úřadu pak došlo v závěru týdne.

„Premiérem se nakonec nestal předseda vítězné Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson, ale předseda Pokrokové strany Sigmundur David Gunnlaugsson. Ta skončila ve volbách těsně druhá. (...) Gunnlaugsson je ve svých osmatřiceti letech nejmladším předsedou vlády v historii země. Benediktsson bude spravovat spojené superministerstvo financí a hospodářských záležitostí,“ uvádí zpravodajský server Iceland Review.

Programově se chce koalice zaměřit na zjednodušení daňového systému, tj. rušení některých daní, větší podporu zemědělství, vzdělávací reformu a na intenzivnější využívání nerostných zdrojů. Společným motivem všech jejích politik má být „úleva domácnostem a rozvoj příležitostí k zaměstnávání a obchodu“.

Na rozdíl od vlády sociální demokracie a levicových zelených, kterou střídá, chce nový kabinet pozastavit přístupové rozhovory s EU a vypsat k otázce referendum. Dále slibuje uvolnit regulaci kapitálových toků, jejíž povolení si vynutila minulá vláda na Mezinárodním měnovém fondu. Opatřední dle pravice příliš prodražuje dovoz zboží a odrazuje investory.

Sporné sliby z volební kampaně jako opuštění 20 procent z výše rodinných hypoték či odepsání části pohledávek zahraničních investorů jsou v koaliční smlouvě zmíněny jenom obecně.

„Budeme na tom pracovat. Je však zapotřebí změnit i zákony, a tak dnes nedokážu říci, kdy budeme schopni (dané sliby) realizovat,“ řekl premiér Gunnlaugsson o víkendu novinářům.