Na Islandu se ujala vlády koalice tradičních pravicových stran — Strany nezávislosti a Pokrokové strany. Stalo se tak na základě výsledků dubnových voleb. Uzavření koalice strany oznámily už minulou středu. K vlastnímu převzetí úřadu pak došlo v závěru týdne.

„Premiérem se nakonec nestal předseda vítězné Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson, ale předseda Pokrokové strany Sigmundur David Gunnlaugsson. Ta skončila ve volbách těsně druhá. (...) Gunnlaugsson je ve svých osmatřiceti letech nejmladším předsedou vlády v historii země. Benediktsson bude spravovat spojené superministerstvo financí a hospodářských záležitostí,“ uvádí zpravodajský server Iceland Review.

Programově se chce koalice zaměřit na zjednodušení daňového systému, tj. rušení některých daní, větší podporu zemědělství, vzdělávací reformu a na intenzivnější využívání nerostných zdrojů. Společným motivem všech jejích politik má být „úleva domácnostem a rozvoj příležitostí k zaměstnávání a obchodu“.

Na rozdíl od vlády sociální demokracie a levicových zelených, kterou střídá, chce nový kabinet pozastavit přístupové rozhovory s EU a vypsat k otázce referendum. Dále slibuje uvolnit regulaci kapitálových toků, jejíž povolení si vynutila minulá vláda na Mezinárodním měnovém fondu. Opatřední dle pravice příliš prodražuje dovoz zboží a odrazuje investory.

Sporné sliby z volební kampaně jako opuštění 20 procent z výše rodinných hypoték či odepsání části pohledávek zahraničních investorů jsou v koaliční smlouvě zmíněny jenom obecně.

„Budeme na tom pracovat. Je však zapotřebí změnit i zákony, a tak dnes nedokážu říci, kdy budeme schopni (dané sliby) realizovat,“ řekl premiér Gunnlaugsson o víkendu novinářům.

Volební důsledky

Koalice Strany nezávislosti a Pokrokové strany vládla na Islandu i v letech 1995 — 2007, tedy v období, kdy se ekonomika ostrova začala přeorientovávat na finanční služby. Enormní rozmach příslušného odvětví a jeho kolaps v roce 2008 způsobily místnímu hospodářství problémy, z nichž se úplně nedostalo ani za uplynulá léta.

Levice vládnoucí v posledních čtyřech letech stabilizovala míru inflace a obnovila hospodářský růst (dnes 2,1 procenta). Dubnové volby do parlamentu však jednoznačně prohrála.

Výsledek voleb si znalci vysvětlují řadou důvodů: islandským euroskepticismem, úspornou politikou předchozí vlády, sílou tradičního elektorátu, vlivem médií i lobbismem podnikatelských skupin. Někteří politologové poukazují na rozpad levicového tábora na řadu hnutí a straniček. Jiní vyzdvihují rekordní podporu malým uskupením.

Důsledek je ovšem nesporný: Strana nezávislosti a Pokroková strana mají v Althingu — islandském 63členném parlamentu — většinu sedmi hlasů. Opozici tvoří dvě uskupení tradiční levice — sociální demokracie (devět poslanců) a levicoví zelení (sedm poslanců) — a dvě strany pirátského typu: Piráti (tři poslanci) a Světlá budoucnost (šest poslanců).

S nástupem nové vlády zároveň odešla z islandské politiky velmi výrazná postava: dosavadní premiérka Jóhanna Sigurdardóttir. Letos sedmdesátiletá sociální demokratka už v dubnu nekandidovala. K definitivnímu konci kariéry se podle vlastních slov rozhodla poté, co se jí nepodařilo přimět dostatečný počet poslanců k schválení nové občany sepsané ústavy.

Další informace:

NewsofIceland.com New coalition government has been formed in Iceland

NewsofIceland.com Iceland prepares to lift the capital controls

NewsofIceland.com New government in Iceland is inexperienced

Ice News A Government of the Progressive Party and the Independence Party has been formed and took office today

Iceland Review On-line Ministers Exchange Keys, New Government Takes Power

Iceland Review On-line Highlights of Iceland’s New Government Agreement

NewsofIceland.com Iceland will likely withdraw the EU membership application