Jasná většina hlasujících Islanďanů schválila principy nové ústavy, jíž sepsal na jaře 2011 Ústavodárný výbor z podnětů všech občanů, kteří se chtěli do procesu zapojit. Hlasování proběhlo v sobotu zvláštním referendem.

Hlasující se vyjadřovali k celkem šesti otázkám. První obecně zjišťovala, zdali si přejí, aby se návrhy Výboru staly základem nové ústavy státu. Dalších pět upřesňovalo postoj k nejzásadnějším z navrhovaných změn: nedotknutelnosti veřejného vlastnictví surovin, statutu národní církve, usnadnění volby nestranických osobností do parlamentu, změnám ve vážení hlasů z lidnatých a méně osídlených regionů a usnadnění vypsání referenda určitým počtem občanů.

Většina podpořila změnu v každém z šesti bodů. Největší podíl (82,9 procenta) se vyslovil pro v otázce veřejného vlastnictví zdrojů. Nejmenší podporu (57,1 procenta) získalo nové uzákonění statutu církve.

„Ti z nás, kdo doufají v lepší společnost, se dnes probudili šťastní,“ řekl agenturám v neděli Gudmundur Gunnarsson, jeden ze členů Výboru a odborářský předák, který je povšechně známější jako otec zpěvačky Björk.

Sobotní referendum bylo v souladu se stávajícími zákony nezávazné, což se dle pozorovatelů promítlo i do relativně nízké účasti — 48,7 procenta. Konkrétní znění nové ústavy musejí schválit sami islandští poslanci, a to hned dvakrát — jednou před parlamentními volbami, podruhé po jejich konání.

Řádné parlamentní volby jsou na Islandu plánovány až na rok 2013. Konečné schválení nové ústavy se tak neočekává dříve než za deset dvanáct měsíců.