Předseda islandské vlády z let 2006 — 2009 Geir Haarde stanul poprvé v pondělí před zvláštním soudem. Má se zodpovídat z hrubého porušení povinností, jehož se podle žaloby dopustil na konci léta 2008 — v čase, kdy zemi zasáhla finanční krize.

Haarde dle obvinění zanedbal preventivní opatření a podcenil informace o možném nebezpečí. Na počáteční záchvěvy trhů pak údajně vůbec nereagoval. To se následně projevilo na ničivosti otřesu, v jehož důsledku zkrachovaly tři velké banky a země upadla do recese.

„I když už bylo jasné, že se řítíme do katastrofy (...) bylo podniknuto jen velmi málo, aby se jsme se jí vyhnuli,“ řekl AFP Steingrímur Sigfússon, islandský ministr financí, který formálně zastupuje žalující stranu.

Proces podobného typu nemá v západním světě obdoby. Haardeho skutky posuzuje takzvaný Landsdomur - zvláštní soud, který byl svolan na základě ústavního článku z roku 1905. Ten umožňoval zástupcům islandského lidu žalovat představitele exekutivy ještě za dánské nadvlády.

O předvolání Haardeho před Landsdomur rozhodla těsná většina islandských poslanců loni v září. Bude-li expremiér uznán vinným, může být odsouzen až ke dvěma letům vězení.

Haardeho argumenty

Haarde i jeho (pravicová) Strana nezávislosti, která Islandu vládla po většinu poválečného období, vnímají proces jako politicky motivovaný a prohlášeních pro tisk jej opakovaně zlehčují. Expremiérovi právníci však k věci přistupují se vší vážností. Dle pondělního vyjádření pro média založí obhajobu na šesti pilířích. Poukaz na nedostatečnou podloženost obvinění, jeho vágní znění či zaujatost žalující strany vnímají jako nejsilnější z nich.

Zpravodajové serveru IceNews připomínají, že v případě soudní prohry se může Haarde bránit ještě poukazem na porušení zásady právní rovnosti všech občanů. Ta má dle znalců v islandské ústavě větší váhu než mandát Landsdomuru.

Haarde sám označuje žalobu za „frašku“ a odplatu zástupců levice i nynějšího ministra financí osobně. Steingrímur Sigfússon je kromě úřední funkce předsedou Levo-zeleného hnutí (menší ze stran současné vládní koalice) a letitým Haardeho kritikem.

Posun v demokracii?

Landsdomur rozhoduje v 15členném senátu. V něm zasedá pět ústavních soudců, vrchní soudce hlavního města Reykjavík, renomovaný profesor práva (jako zástupce akademického pohledu) a osm nominantů parlamentu. Proces probíhá přímo v jednacím sále islandské sněmovny. Jeho délku si pozorovatelé netroufají odhadnout.

Zástupci parlamentu v Landsdomuru jsou voleni pravidelně každých 6 let, soud jako takový se ale schází jen zřídka. Islandské agentury připomínají, že stávající osazenstvo se sešlo naposled v okamžiku svého zvolení v roce 2005.

Stoupenci zásady přímé odpovědnosti zvolených politiků za problémy států, jež spravují, vnímají proces jako následováníhodný precedens. Zastánci přímé demokracie navíc oceňují, že k jeho zahájení přiměly poslance mohutné protesty. Ty v zimě 2008-2009 vedly i k Haardeho rezignaci a předčasným volbám. Po nich nastoupil kabinet Sociálnědemokratické aliance Jóhanny Sigurðardóttir (nyní premiérky) a Sigfússonova Levo-zeleného hnutí, jež vládne zemi dodnes.

Přou se i odborníci

Ekonomové a politologové jsou nicméně v otázce Haardeho viny rozděleni. Kritikové neoliberálních přístupů argumentují, že si odsudek zaslouží spíše expremiérova politika v letech před krizí. Ta podle jejich mínění vedla ke vzniku bankovní (investiční) bubliny a nese podíl i na rozpoutání celosvětového otřesu. Dle AFP disponovaly islandské banky před krizí aktivy v hodnotě 923 procent HDP země.

Zastánci důsledně protržní politiky naopak Haardeho hájí s připomínkou, že kdyby na podzim 2008 jednal aktivněji a banky chránil, dostal by se Island do podobné situace jako Irsko.

Odborníci se mimo to neshodnou ani v související otázce — hodnocení perspektiv, současného situace a zásluh o stav islandského hospodářství. Představu o šíři neshody si mohl pozorovatel učinit i minulý týden. První schůzi islandského parlamentu po letní přestávce zahájila premiérka Sigurðardóttir citací příznivého hodnocení Mezinárodního měnového fondu. Opozice reagovala poukazem na konkurenční studie. Během celého jednání přitom před budovou demonstrovaly srocení nespokojenci, dle kterých nedělá vláda dost pro podnikatele a pracující občany.

Island v minulých měsících poutal mediální pozornost i přístupem ke kompenzacím za znehodnocené vklady britských a holandských investorů ve zkrachovalé bance IceSave. Vláda dohodla v posledních letech s britskými a holandskými partnery dva splátkové kalendáře. Prezident Grímsson však příslušné zákony vetoval a sami Islanďané odmítli v referendech.

Formálně by nyní mělo spor rozhodnout soudní těleso při Evropském sdružení volného obchodu. Fakticky je však pravděpodobnější, že dojde k mimosoudní dohodě a výplatě kompenzací ze zdrojů islandské Landsbanki.

Další informace:

BBC News Former Iceland PM Geir Haarde goes on trial

AFP Ex-Iceland PM on trial over banking crisis

IceNews MPs return to Icelandic parliament amid tough debate

IceNews Landsbanki predicts it can repay Icesave debt, and more

Iceland Review President of Iceland Maintains View on Icesave