Občané Islandu v sobotním referendu rozhodnou, zda budou z rozpočtu jejich země vyplaceni zahraniční věřitelé zkrachovalé banky Icesave. Záporný výsledek hlasování může dle analytiků zvýšit izolaci ostrova, zpozdit jeho ekonomickou obnovu a také zkomplikovat vstup do Evropské unie.

„Bude-li většina Islanďanů hlasovat NE, sníží se podstatně vnější likvidita (ukazatel míry krytí závazků k zahraničí oficiálními devizovými rezervami), což by mohlo zkomplikovat cestu z ekonomické krize a případně i způsobit ekonomickou nestabilitu,“ upozornila ratingová agentura Moody na konci minulého týdne.

Jak již deník Referendum informoval, konání sobotního referenda je důsledkem rozhodnutí islandského prezidenta Olafura Ragnara Grimssona, který odmítl podepsat vládní návrh na vyplacení až 3,8 miliardy euro věřitelům banky Icesave z Nizozemí a Británie. Podle místní legislativy musí zákon v takovém případě schválit přímo občané.

Agentura AFP uvádí, že podle nejnovějšího průzkumu hodlá až osmapadesát voličů vládní návrh odmítnout. Kdyby se tak stalo, mohly by britská a nizozemská zablokovat plán Mezinárodního měnového fondu, jenž slíbil v rámci záchranného balíčku poskytnout více než dvě miliardy dolarů na oživení islandské ekonomiky.

Profesor politologie Gunnar Helgi Kristinsson z Islandské univerzity, kterého oslovil britský Independent, rovněž očekává, že negativní rozhodnutí voličů zkomplikuje vstup země do Evropského společenství: „Jestliže řekneme NE řešení Icesave, stěží budou pak všechny evropské země hlasovat pro přijetí Islandu do EU,“ řekl doslova.

„Pokud se na věc podíváme lokálně, tak případ banky Icesave probouzí nenávist místních lidí k zemím, které dříve považovali za přátelské. Podle průzkumů také sílí negativní postoje veřejnosti k Evropské unii jako celku,“ dodal Kristinsson.

Islandská vláda se dlouho snažila najít způsob, kterak případný verdikt voličů obejít. Všechny dosavadní pokusy ale zkrachovaly. V reakci na poslední neúspěšné jednání mezi kabinetem a zástupci věřitelů dodala agentura Moody, že „cesta Islandu ven z krize bude ještě obtížnější.“ Podle premiérky Johanny Sigurdardottirové však stále existuje šance, že se před referendem podaří záležitost smírně vyřešit.

Podle deníku Independent se dokonce islandská vláda pokoušela získat na svou stranu Spojené státy. Dva představitelé ministerstva zahraničí se kvůli tomu setkali i s velvyslancem USA na Islandu Samem Watsonem. Britská a nizozemská stanoviska tehdy označili za výhružky a Watsonovi řekli, že vyplácení věřitelů „může vrátit Island o třicet let nazpátek.“ Spojené státy ale zůstaly nestranné.

Další informace:

France24 Icesave referendum casts cloud of uncertainty over Iceland

Independent Iceland secretly pressured US to defend it against British 'bullying'