Islanďané znovu odmítli platit za dluhy padlé banky, věc jde k soudu

Roman Bureš

Obyvatelé Islandu se opět v referendu vyslovili proti dohodě o poskytnutí mnohamiliardové kompenzace britské a nizozemské vládě. Islandský kabinet i přesto slibuje peníze vyplatit, nyní však musí počkat na rozhodnutí mezinárodního soudu.

Islanďané o víkendu znovu odmítli přistoupit na podmínky splátky čtyř miliard eur (téměř 100 miliard korun) britské a nizozemské vládě. Stalo se tak ve zvláštním referendu. Splátka měla posloužit jako kompenzace za to, že vlády Spojeného a Nizozemského království nahradily svým občanům úspory, o něž dotyční přišli po krachu islandské banky Icesave před dvěma a půl lety.

Referendum o podmínkách splátky se na ostrově konalo již podruhé. Při prvním v březnu 2010 se proti návrhu vyslovilo 93,2 procenta hlasujících. Tentokrát podíl nesouhlasících klesl na 57,7 procenta, jelikož vládě Jóhanny Sigurdardóttirové se podařilo vyjednat lepší dohodu.

Většinu Islanďanů ovšem levicový kabinet ani za uplynulý měsíc a rok nepřesvědčil. Zástupci Nizozemí a Velké Británie vyjádřili po zveřejnění výsledků referenda zklamání a pohrozili, že kauzu postoupí odpovědnému soudu.

Podstata sporu

Icesave byla virtuální, tj. na internetu fungující větví islandského bankovního domu Landsbanki. Orientovala se výhradně na zahraniční klientelu. Po jejím krachu v roce 2008 přišlo o vklady přibližně 340 tisíc Britů a Holanďanů. Vlády příslušných zemí svým občanům úspory nahradily, a částku se poté jaly vymáhat právě na Islandu.

Podle aktuální verze dohody měl Island splatit své dluhy do roku 2046. Nizozemsku měl zaplatit 1,3 miliardy eur s tříprocentním úrokem, Británii více než dvě a půl miliardy eur s úrokem 3,3 procenta. V přepočtu na obyvatele měl každý Islanďan zaplatit bez úroků de facto dvanáct tisíc eur (bezmála 300 tisíc korun).

Loňská verze dohody počítala s pětiapůlprocentním úrokem a splacením do roku 2024.

×
Diskuse
SH
April 12, 2011 v 12.14
Jediná spravedlnost.
Ať dluhy splatí ten, kdo je způsobil. Souhlasím plně s tím, aby občané odmítali platit dluhy, které vytváří soukromé subjekty, ale také ty, které vytváří státní subjekt. Má totiž vždycky své správce, ti ať vytvořené dluhy hradí. A konečně osobně vidím jedinou cestu z kolotoče zadlužovaných států, prostě ty dluhy škrtnout a basta.