Islanďané o víkendu znovu odmítli přistoupit na podmínky splátky čtyř miliard eur (téměř 100 miliard korun) britské a nizozemské vládě. Stalo se tak ve zvláštním referendu. Splátka měla posloužit jako kompenzace za to, že vlády Spojeného a Nizozemského království nahradily svým občanům úspory, o něž dotyční přišli po krachu islandské banky Icesave před dvěma a půl lety.

Referendum o podmínkách splátky se na ostrově konalo již podruhé. Při prvním v březnu 2010 se proti návrhu vyslovilo 93,2 procenta hlasujících. Tentokrát podíl nesouhlasících klesl na 57,7 procenta, jelikož vládě Jóhanny Sigurdardóttirové se podařilo vyjednat lepší dohodu.

Většinu Islanďanů ovšem levicový kabinet ani za uplynulý měsíc a rok nepřesvědčil. Zástupci Nizozemí a Velké Británie vyjádřili po zveřejnění výsledků referenda zklamání a pohrozili, že kauzu postoupí odpovědnému soudu.

Podstata sporu

Icesave byla virtuální, tj. na internetu fungující větví islandského bankovního domu Landsbanki. Orientovala se výhradně na zahraniční klientelu. Po jejím krachu v roce 2008 přišlo o vklady přibližně 340 tisíc Britů a Holanďanů. Vlády příslušných zemí svým občanům úspory nahradily, a částku se poté jaly vymáhat právě na Islandu.

Podle aktuální verze dohody měl Island splatit své dluhy do roku 2046. Nizozemsku měl zaplatit 1,3 miliardy eur s tříprocentním úrokem, Británii více než dvě a půl miliardy eur s úrokem 3,3 procenta. V přepočtu na obyvatele měl každý Islanďan zaplatit bez úroků de facto dvanáct tisíc eur (bezmála 300 tisíc korun).

Loňská verze dohody počítala s pětiapůlprocentním úrokem a splacením do roku 2024.

Patronem i faktickým iniciátorem obou referend se stal islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson. Jak loni, tak tentokrát odmítl dohodu vlády s Brity a Holanďany podepsat, čímž ji formálně vetoval. Podle islandského práva musí v takovém případě hlasovat o dokumentu všichni oprávnění voliči.

Grímssonovo rozhodnutí je mnoha komentátory označováno za příklad jednání v přísně demokratickém duchu, islandští politikové jej ale zhusta kritizují. Někteří zpochybňují jeho právo vetovat zákon, který měl v parlamentu podporu sedmdesáti procent poslanců. Jiní poukazují na prezidentovu politickou motivaci. Islandu dnes totiž vládne rudozelená koalice, která chce zemi přivést do Evropské unie. Prezident je naopak pravicově smýšlející člověk, který podporuje izolacionistickou politiku.

Počká se na soud

Podle oficiálních vyjádření čelních představitelů Haagu a Londýna je čas vyjednávání nyní u konce. Dle práva by měl záležitost řešit Soudní dvůr při Evropském sdružení volného obchodu (ESVO/EFTA), jehož členy jsou vedle Islandu také Norsko a Lichtenštejnsko. Trojice členů ESVO tvoří společně se státy EU takzvaný Evropský hospodářský prostor (EEA), který se řídí podobnými pravidly.

„Zřejmě ano (..) Vypadá to, že celý proces skončí u soudu,“ uvedl Danny Alexander z britského ministerstva financí pro BBC s tím, že vyjednaný výsledek by byl pro Británii přijatelnější.

Rovněž nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager se nechal slyšet, že „celá záležitost je nyní v rukou spravedlnosti“.

Islandský ministr financí Steingrímur Sigfusson již prohlásil, že jeho vláda chce problém vyřešit co nejdříve a bude s institucemi ESVO/EFTA plně spolupracovat.

„Rezervy Islandu jsou dostatečně velké na to, aby v následujících letech pokryly veškeré dluhy,“ uvedl Sigfusson pro média. „Islandský stát nemá absolutně žádný problém se splácením svých dluhů,“ dodal.

Podle agenturních komentářů by příslušné líčení mělo i přesto trvat od dvanácti do osmnácti měsíců.

Další informace:

AFP Iceland has 'no problem' repaying debt

AFP Icesave 'no' vote wins in Iceland referendum

The Guardian Britain vows to keep up pressure on Iceland after 'no' vote

The Guardian Icelandic voters reject Icesave debt repayment plan

Iceland Review Online Icesave: Statement from the Government of Iceland

IceNews Icelandic president hails democratic process and praises public