Sobotní volby do Althingu — islandského jednokomorového parlamentu — vyhrála dvojice pravicových stran, které tradičně spolupracují: konzervativnější Strana nezávislosti (IP) a liberálnější Pokroková strana (PP). IP získala podle již konečného součtu 26,7 procenta hlasů; PP pak 24,4 procenta.

Poslanci jedné i druhé strany obsadí v 63členném Althingu 19 míst. Očekávaná dvoukoaliční vláda tak bude opřena o většinu třinácti hlasů.

„Vypadá to, že Strana nezávislosti byla povolána opět do služby,“ uvedl v reakci na výsledek předseda IP Bjarni Benediktsson, který se stane s největší pravděpodobností premiérem.

Strany tradiční levice, jež vládly na ostrově v posledních čtyřech letech, naopak v sobotních volbách propadly: Sociálnědemokratická aliance (SDA) dosavadní premiérky Jóhanny Sigrudardóttir získala 12,9 procenta hlasů a obsadí 9 parlamentních míst; levicoví zelení (LGM) vedení dosavadní ministryní školství Katrín Jakobsdóttir získali 10,9 procenta hlasů a 7 parlamentních míst.

Levicoví zelení ztratili od posledních voleb 10,8 procenta hlasů a sociální demokraté dokonce 16,9 procenta. Strana nezávislosti naopak získala o tři procenta hlasů více a Pokroková strana si polepšila ještě výrazněji — o 9,6 procenta.

Mimo zmíněné čtveřice zasednout v Althingu zástupci ještě dvou „nových“ uskupení, která se hlásí k pirátské internacionále: strany Světlá budoucnost (8,2 procenta hlasů, 6 poslanců) a strany Piráti (5,1 procenta, 3 poslanci).

Jak Světlá budoucnost, tak Piráti byly zastoupeny už v parlamentu, jemuž teď končí funkční období; jejich poslanci však v roce 2009 kandidovali za jiné strany. Obě uskupení usilují krom jiného o prohloubení demokracie a spolu s tradiční levicí také o schválení tzv. občanské ústavy, jež vznikla na Islandu v minulých letech.

Čtyři odpovědi

Koalice Strany nezávislosti a Pokrokové strany vládla na Islandu i v letech 1995 — 2007, tedy v období, kdy se ekonomika ostrova začala přeorientovávat na finanční služby. Enormní rozmach příslušného odvětví a jeho kolaps v roce 2008 způsobily místnímu hospodářství problémy, z nichž se úplně nedostalo ani za uplynulá čtyři léta. Každý s pozorovatelů si proto v souvislosti s volbami klade otázku: Jak to, že si většina islandských voličů přála návrat právě těchto stran?

Seriózní zpravodajské zdroje nabídly v posledních dnech v zásadě čtyři odpovědi. Za prvé, levicová koalice SDA a LGM byla donucena vládnout úsporně, protože Island potřeboval záchranou půjčku od Mezinárodního měnového fondu. To způsobilo pouze částečné hospodářské oživení a spolu s přetrvávajícími těžkostmi i úbytek hlasů.

Za druhé, vláda SDA a LGM usilovala o přistoupení Islandu k EU, které si na ostrově přeje stále méně lidí. Jak IP, tak PP jsou strany euroskeptické a v kampani zdůrazňovaly, že Island dosáhl na všechny výhody integrace již dnes: patří do Schengenského prostoru a požívá volný přístup na evropský trh. Plným členstvím by vznikly ostrovu závazky, jež byly před volbami naopak démonizovány. A dále živené obavy z „uchvácení cizí mocností“, která si „brousí zuby“ na tradiční islandská ryboloviště udělaly své.

Třetí zdůvodnění vítězství pravice upozorňuje na stálou voličskou základu obou zmíněných uskupení: rybářů, živnostníků a drobných farmářů u IP a podnikatelů a velkých zemědělců u PP. Obě strany vedly přesně cílenou kampaň, v níž slibovaly, co chtěli jejich příznivci slyšet: nízké daně, podporu tradičních odvětví investicemi a škrtnutí až pětiny výše nesplacených hypoték. SDA a LMG naopak agitovaly obecně, s poukazy na potřeby celé země.

Konečně čtvrtá odpověď spojuje porážku levice s jejím vlastním stěpením. Ve volbách v roce 2009 se do Althingu dostalo celkem pět stran, z čehož tři byly levicové. Během následujících čtyř let se počet uskupení zvýšil na devět. Vedle Pirátů a Světlé budoucnosti přestoupili poslanci původní levice ještě do Solidarity, Úsvitu a strany Duha. Pravici opustil za celé čtyři roky jediný poslanec.

Zpravodajský server IceNews připomíná, že v sobotních volbách kandidoval dvojnásobný počet stran než v předchozích; Iceland Review pak uvádí, že letos hlasoval mimořádný počet voličů pro malá uskupení — konkrétně šlo o 25,4 procenta, přičemž v roce 2009 to bylo jen 10 procent. Vzhledem k 5procentní hranici pro vstup do Althingu pak část těchto hlasů prostě propadla.

Další informace:

Iceland Review On-line Iceland’s Parliamentary Election: Final Results

BBC News Iceland vote: Centre-right opposition wins election

BBC News Q&A: Iceland parliamentary elections

IceNews.is Icelandic citizens head to the polls

The Guardian Iceland's election: voters fear the EU more than a return to the bad old days