Vláda ve středu projedná Analýzu vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2016, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Materiál uvádí, že počet zaměstnaných osob ve všech sférách českého hospodářství i v minulém roce vzrostl. Přibývala další pracovní místa hlášená na úřady práce. Celkově se snížil počet uchazečů o práci i nezaměstnaných.

„Je zřejmé, že za dobu trvání současné vlády se k tomuto pozitivnímu trendu podařilo významně přispět, neboť se přerušilo léta trvající období stagnace a recesí. Ukázalo se, že příznivá fiskální politika vlády, která nastartovala investice i spotřebu firem a domácností vedla k očekávaným a žádaným výsledkům,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Nízká a již několik let klesající nezaměstnanost i současný dynamický ekonomický růst jsou také silným argumentem proto, aby se lidé více a spravedlivěji podíleli na ekonomickém růstu,“ dodal Sobotka.

Největší meziroční nárůst zaměstnanosti byl zaznamenán v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, o osmnáct, respektive šestnáct tisíc lidí. Počet pracujících se meziročně o málo snížil pouze v Plzeňském a Zlínském kraji. Ministerstvo práce a sociálních věcí konstatuje, že se České republice daří naplňovat cíle stanovené v rámci Strategie Evropa 2020. Míra zaměstnanosti ve věkové skupině od dvaceti do čtyřiašedesáti let dosáhla takřka sedmasedmdesáti procent, míra zaměstnanosti žen ve stejném věku činila přes osmašedesát procent a míra zaměstnanosti osob ve věku od pětapadesáti do čtyřiašedesáti byla osmapadesát procent.

Počet uchazečů o zaměstnání se meziročně snížil takřka o třiasedmdesát tisíc. Ministerstvo uvádí, že v současné době se o zaměstnání uchází čtyři sta šest tisíc osob. Přičemž volných pracovních míst je v České republice takřka sto třicet tisíc. Na jedno volné pracovní místo tak připadá necelých tři a půl uchazečů o zaměstnání. Snižoval se rovněž počet těch, kteří pracovní místo hledají déle než dvanáct, respektive čtyřiadvacet měsíců. V obou těchto kategoriích byl zaznamenám pokles o čtyři, respektive tři procentní body. Podíl nezaměstnaných nicméně nadále zůstával tradičně nejvyšší v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

Kolektivní smlouva zaručuje vyšší mzdy

Co se týče mezinárodního srovnání, tak si Česká republika vedla dobře v oblasti zaměstnanosti. Průměr evropské osmadvacítky překonala o šest procent. Problematickou se naopak jeví míra zaměstnanosti žen s dětmi v předškolním věku, která u nás v minulém roce činila pouze třiačtyřicet procent. Evropský průměr byl přitom o takřka dvacet procent vyšší.

Na vině je především nedostatek školek a flexibilních forem práce. Nízkou zaměstnanost negativně dále ovlivňuje v evropském srovnání dlouhá mateřská a nerovnoměrné rozdělení péče mezi muže a ženy. V neposlední řadě svou roli hraje gender pay gap, tedy rozdíl mezi příjmy žen a mužů, který je v České republice jeden z nejvyšších v Evropě. V minulém roce ženy braly průměrně o dvaadvacet procent méně než muži, tedy o šest tisíc osm set korun méně. Na vedoucích pozicích byla mzda žen nižší dokonce o sedmadvacet procent.

Růst zaměstnanosti byl v minulém roce provázen i růstem mezd. „Čerstvá data potvrzují, že růst mezd zrychluje. Děje se tak u všech vrstev zaměstnanců. Výdělky se vloni zvýšily hlavně v dolní polovině mzdového spektra,“ řekla Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzda můžu činila lehce přes třiadvacet tisíc korun, ženy braly kolem pětadvaceti tisíc. Nejvyšší průměrnou mzdu v minulém roce hlásilo hlavní město Praha s takřka osmatřiceti tisíci korun. Naopak nejnižší čísla znovu vykazoval Karlovarský kraj, kde průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla pouze pětadvaceti tisíc korun. Z dat České statistického úřadu rovněž vyplývá, že výši mzdy pozitivně ovlivňuje sjednání kolektivní smlouvy. Pokud na pracovišti existuje, mzdy jsou v průměru o tři tisíce vyšší.