Premiér Bohuslav Sobotka, ministryně práce Michaela Marksová a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se na středečním jednání shodli na dalším růstu platů zaměstnanců a zaměstnankyň ve veřejném sektoru. Některé platové tabulky však nadále zůstanou pod hranicí minimální mzdy.

Na schůzi diskutovali plánované zvyšování minimální mzdy od ledna příštího roku, snižování počtu stupnic platových tarifů pro státní zaměstnance a požadavek odborů, aby platy ve veřejném sektoru vzrostly již během letošního roku. „Záleží nám na tom, aby se platy zvyšovaly. Záleží nám na tom, aby platy a mzdy v České republice rostly,“ řekl předseda vlády. Proto také ministerstvo práce přichystalo dvě velká platová opatření.

První z nich se týká zvýšení tarifních platů policistů, hasičů, celníků a pracovníků vězeňské služby o deset procent, ke kterému by mělo dojít od 1. července tohoto roku. „Je to vrácení významné části platů, o kterou policisté, celníci a hasiči přišli v roce 2012, když jim tehdy vláda snížila platy. Napravujeme tedy tuto křivdu,“ odůvodnil Sobotka.

Druhá plánovaná změna se dotkne lidí, kteří pracují v kultuře, v sociálních službách a nepedagogických pracovníků ve školství. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu nařízení vlády, která rovněž od 1. července sníží počet stupnic platových tarifů.

Díky této redukci dojde ke zjednodušení celého systému a zejména ke zlepšení odměňování zaměstnanců, kteří jsou nyní zařazeni v nejnižších stupních platových tarifů „Zaměstnancům v kultuře změna přinese zvýšení platů o devět procent a pracovníkům v sociálních službách o pět,“ vysvětlil předseda vlády. „Potvrdil jsem zástupcům odborů, že obě tato opatření chceme skutečně prosadit a najdeme na ně v letošním státním rozpočtu finanční prostředky,“ dodal Sobotka.

Nejlepší investice je investice do lidí

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů řekl, že odbory požadují zrušení tarifů, které jsou pod hranicí minimální mzdy již dva roky. „Státní rozpočet skončil s přebytkem dvaašedesáti miliard korun a vláda řekla, že tyto peníze věnuje na investice. Což si překládám tak, že nejvýznamnější investice, kterou stát může udělat, je investice do vlastních zaměstnanců. A když někteří řídí stát jako firmu, tak předpokládám, že to pochopí a tento požadavek podpoří,“ konstatoval Středula.

Na dotaz Deníku Referendum, zda změna nařízení vlády skutečně zruší všechny stupně platových tarifů, které se nacházejí pod hranicí minimální mzdy, Středula odpověděl: „Bohužel, je neruší všechny.“ Není totiž neobvyklé, aby například pracovník v sociálních službách se středoškolským vzděláním, který je zařazen do prvního platového stupně a třetí platové třídy, pobíral méně než devět tisíc korun měsíčně. Přestože minimální mzda byla pro rok stanovena na jedenáct tisíc korun měsíčně. „Nicméně se domnívám, že po přijetí nařízení vlády by mohlo dojít k výrazné eliminaci stavu, kdy je mnohým zaměstnancům minimální mzda fakticky doplácena,“ dodal Středula.

Tématu snížení počtu stupnic platových tarifů se předseda vlády věnoval již na sklonku minulého roku, kdy se jednání s odbory zúčastnili i ministr kultury Daniel Herman a ministr financí Andrej Babiš. Sobotkova vláda od svého nástupu zvýšila platy zaměstnanců ve státní sféře již třikrát. V listopadu 2014 vzrostly o tři a půl procenta, o rok později o tři a od listopadu 2016 se navýšily o dalších pět procent. Zvýšila rovněž i platy učitelů a nepedagogických pracovníků a platy ve zdravotnictví.