Sněmovní rozpočtový výbor rozhodl o zvýšení výdajů na poslanecké asistenty. „Dnes mají poslanci obvykle dva asistenty, jednoho ve Sněmovně a druhého v regionální kanceláři. Někteří jich samozřejmě mají i víc. Jelikož nebyly náhrady na poslanecké asistenty dlouho zvyšovány, přistoupili jsme loni k jejich navýšení. Nyní jsou ve výši pětačtyřiceti tisíc korun měsíčně. Domnívám se, že tato částka je odpovídající,“ řekl Deníku Referendum předseda rozpočtového výboru Sněmovny Václav Votava.

Poslanečtí asistenti jsou zaměstnáváni na živnostenský list. Členové a členky Parlamentu proto před několika lety čelili podezření, že provozují švarcsystém. Inspektorát práce v roce 2012 však konstatoval, že zákon porušován není a o nelegální zaměstnávání se v tomto případě nejedná.

„Věnovali jsme se tomu velmi podrobně, hodnotili různé aspekty, ale došli jsme k závěru, že to jednoznačně závislá práce není,“ řekl tehdy Rudolf Hahn, generální inspektor Státního úřadu inspekce práce.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) přesto formu zaměstnávání asistentů tehdy označoval za švarcsystém a požadoval jeho změnu, na základě které by bylo možné převést tyto pracovníky a pracovnice na pozice zaměstnanců a zaměstnankyň. Podobně se vyjadřovala i poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM).

Závislou práci upravuje zákoník práce. Asistenti poslanců bezesporu vykonávají práci ve vztahu podřízenosti vůči svému zaměstnavateli, vykonávají ji jejich jménem, a to osobně. Ke své práci využívají zázemí a vybavení Sněmovny a Senátu. Každý měsíc dostávají za svou práci stejnou finanční částku. To vše odpovídá podmínkám definujícím běžné zaměstnání. Přesto jsou stále osobami samostatně výdělečně činnými.

Na otázku Deníku Referendum, zda by nebylo vhodnější zaměstnávat poslanecké asistenty klasickým způsobem na hlavní pracovní poměr předseda rozpočtového výboru Votava odpověděl, že „asistenti těžko mohou být zaměstnanci“. Je to prý dáno historicky. Pokud by se totiž stali zaměstnanci, bylo by nutné přistoupit k navýšení rozpočtu Sněmovny nebo přímo platů poslanců a poslankyň, kteří by následně mohli asistenty a asistentky zaměstnat.

„Říká se, že poslanci jsou vyžírkové, že mají nesmyslně vysoké platy. Často na nás utočí média. Takže si asi dokážete představit, co by se stalo, kdyby došlo k nějakému výraznému zvyšování platů poslanců,“ vysvětloval Votava, proč se o změně způsobu zaměstnávání poslaneckých asistentů a asistentek neuvažuje.

Asistent jednoho z poslanců Deníku Referendum řekl, že mu práce na živnostenský list příliš nevyhovuje. „Je to nešťastné. Chápu, že ta práce je spojená s mandátem poslance, ale proč bychom nemohli být zaměstnaní na dobu určitou, a pak jednoduše dostat výpověď,“ pokládal řečnickou otázku. „Práce je navíc značně nejistá,“ pokračoval. „Člověk může ze dne na den přijít o práci, nemá nárok na odstupné a musí hned na úřad práce.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se domnívá, že švarcsystém by neměl existovat nikde. „Ve Sněmovně by asistenti měli mít klasický zaměstnanecký poměr alespoň na dobu určitou. Ten stávající systém je špatně. Je v rozporu s tím, co Česká republika prosazuje v jiných oblastech. Ale poslanci s tím nechtějí dělat. Já to považuji z neetické a neakceptovatelné,“ řekl Deníku Referendum.