Odbory chtějí pro příští rok zvednout minimální mzdu o tisíc pět set korun, tedy na 13 700 korun. Požadují tak nárůst, který podle odborářů odpovídá současnému vývoji i v dalších evropských zemích. Česká republika by podle ČMKOS naopak neměla spěchat s přijetím eura, minimálně dokud nebude eurozóna stabilnější.

Hlavním argumentem pro růst minimální mzdy je její nízký podíl na průměrné mzdě, ten v současné době činí přibližně čtyřicet procent. Ve většině unijních zemí je poměr mezi minimální a průměrnou mzdou alespoň pětatřicet procent. Odbory chtějí do budoucna dosáhnout padesáti procentního podílu minimální mzdy na průměrné mzdě.

„Pokud naší minimální mzdu přepočteme na euro, zjistíme, že jak podle kurzu, tak z hlediska parity kupní síly patříme k nejhorším zemím Unie. Jsme rádi, že dochází k dynamickému růstu minimální mzdy, nicméně v následujících letech musíme dohnat stagnaci z let 2006 až 2013,“ řekl na tiskové konferenci předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Středula rovněž upozornil, že všechny okolní státy mají stanovenu výši minimální mzdy, byť ne všechny zákonem. Rakousko navíc zavádí zákon, podle kterého by minimální mzda měla být tisíc pět set euro, tedy asi osmatřicet tisíc korun.

„Máme šestou nejnižší minimální mzdu v Evropské unii, což neodpovídá produktivitě práce ani ekonomické situaci, která v naší zemi panuje. Spíše to připomíná zemi, která není schopná ocenit práci svých zaměstnanců,“ dodal Josef Středula.

Podle Hospodářské komory České republiky ale mzdy rostou mimořádným tempem i bez zvyšování minimální mzdy. „Odbory se vlamují do otevřených dveří. Když se podíváte na současné nabídky na pracovním trhu, tak zjistíte, že mzdy rostou i nízkopříjmovým zaměstnancům. Pokud by odboráři chtěli skutečně hájit zájmy pracujících, spolupracovali by s námi na snížení nesmyslně vysokých odvodů na sociálním a zdravotním pojištění,“ řekl Deníku Referendum prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Neupřesnil ovšem, jak by bez příjmů z těchto odvodů fungovalo například průběžně financované veřejné zdravotnictví.

Čistá minimální mzda je v České republice stále těsně pod hranicí příjmové chudoby, která podle statistického úřadu činila v loňském roce pro jednotlivce 10 691 korun. Podle Eurostatu byla v loňském roce minimální mzda v České republice nejnižší ze zemí Visegrádské čtyřky. Nejvyšší byla v Polsku, kde činila téměř čtyři sta sedmdesát euro měsíčně.

Minimální mzda začala v České republice růst až v roce 2013 s nástupem vlády Bohuslava Sobotky, před tím za vlády Mirka Topolánka i Petra Nečase sedm let stagnovala.

S eurem nespěchat

Odbory na tiskové konferenci rovněž představily výsledky makroekonomické analýzy, která popisovala podmínky, za kterých by bylo pro Českou republiku vhodné přijmout euro. Podle studie není potřeba s přijetím evropské měny spěchat, při současných podmínkách by totiž mohla mít negativní dopady na konkurenceschopnost malých a středních podniků.

„V současné situaci není vhodné a do značné míry ani možné s přijetím eura v České republice spěchat. Urychlený vstup do eurozóny před ukončením procesu stabilizace kurzu se může skokově přetavit do velmi silného konverzního kurzu,“ řekl na tiskové konferenci ekonomický analytik ČMKOS Martin Fassmann. 

Na jednotlivé sektory národní ekonomiky by podle odborů byl dopad přijetí eura různý. Zatímco nebankovní společnosti by si polepšily, banky by naopak výrazně ztratily. Rovněž by podle odborářů brzký vstup do eurozóny znamenal zvýšení výdajů státního rozpočtu souvisejících se vstupem do Evropské bankovní unie.