Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na  manifestačním odborovém shromáždění ve čtvrtek řekl, že v příštím roce budou zástupci zaměstnanců v rámci sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání požadovat růst mezd o osm až deset procent. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že by minimální mzda měla dosáhnout padesáti procent průměrného výdělku. „Jsme hrdí zaměstnanci firem, kde působíme. Naším cílem není firmy likvidovat. Budeme postupovat individuálně, podle toho jak se firmám daří,“ dodal Středula s tím, že požadavek odborů je zcela oprávněný. Neboť i Česká národní banka a ministerstvo financí předpovídají pro příští rok růst mezd v rozmezí šesti až osmi procent.

Požadavky odborů nicméně nenašly podporu na straně zaměstnavatelů, kteří se dalšímu zvyšování mezd brání. „Volání odborových předáků po skokovém navyšování mezd zásadně odmítáme. Zvlášť v době, kdy u nás mzdy rostou a situace na trhu práce i ekonomický růst jejich navyšování podporuje, toto jednání vnímám jako předvolební nátlak," konstatoval prezident Svazu Průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Odbory by si měly uvědomit, kde je jejich místo. Přestaňte urážet zaměstnavatele a nepodněcujte nenávist,“ řekl předseda Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Středula na shromáždění dále hovořil o nutnosti prohlubovat kolektivní vyjednávání a zmiňoval i evropskou kampaň za vyšší mzdy. „Stejná mzda za stejnou práci na stejném místě je pro nás odboráře základní princip. V Evropské unii se však tento princip podařilo prosadit pouze ve dvou případech — u evropských komisařů a poslanců Evropského Parlamentu. A my chceme stejná práva, my jsme také občané Evropské unie,“ pokračoval odborový předák s tím, že je třeba prosadit silnější Evropský pilíř sociálních práv. „V Evropě totiž žijí i lidé, nejen firmy. Proto je třeba práva zaměstnanců posílit i na evropské úrovni,“ dodal.

O čtvrtinu déle v práci

Předseda Českomoravské organizace odborových svazů ve svém vystoupení několikrát připomněl úspěšnou, dva roky trvající kampaň Konec levné práce. Říkal, že se díky kampani v České republice leccos změnilo — téma mezd a nízké ceny práce se stalo celospolečensky diskutovaným problémem. Děkoval vládě Bohuslava Sobotky za zvyšování minimální mzdy a platů ve veřejném sektoru. „Vláda v této oblasti udělal velký kus práce,“ řekl Středula. Dodal však, že je třeba nadále stírat rozdíly v odměňování nejen v rámci Evropy ale i v rámci země. A připomněl, že mzdy v Praze jsou stále takřka o osm tisíc korun vyšší než v Karlovarském kraji.

Dalším z témat, kterého se Středula ve svém vystoupení dotknul, byla karenční doba. Zopakoval, že odbory volají po jejím rychlém zrušení. „Ta situace je neuvěřitelná. Pokud je člověk nemocný a nemá naspořeno — a my víme, že přes čtyřicet procent lidí v České republice si nemůže dovolit nárazový výdaj ve výši deseti tisíc korun — dostane se do velkých problému,“ řekl. Proto podle Středuly mnoho lidí na nemocenskou nenastupuje, navíc jsou často pod tlakem svého zaměstnavatele, aby v práci nezameškali jediný den. Středula se ještě pozastavil u otázky zkracování pracovní doby. „Za čtyři roky český zaměstnanec odpracuje téměř o rok více než jeho německý kolega,“ vysvětlil s tím, že je třeba postupně krátit pracovní dobu při současném zachování výše mezd.

V rámci mítinku Středula představil první část analýzy volebních programů jednotlivých politických stran, celý materiál chtějí odbory publikovat v následujících dnech. Analýza se mimo jiné zabývá dopady volebních slibů do státního rozpočtu nebo způsoby, jak chtějí jednotlivé strany vyvést české zaměstnance a zaměstnankyně z pasti nízkých mezd. „My hájíme zaměstnance a jejich rodiny a ne každá politická strana má takový zájem,“ vysvětlil Středula proč odbory ke zpracování daného materiálu přistoupily.