„Obchod se v průběhu deseti let naprosto promění. Musíme s tím pracovat a zaměstnance na tuto změnu připravit, což se neobejde bez spolupráce odborů, zaměstnavatelů a státní správy,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renáta Burianová v červencovém vydání Sondy revue. S digitalizací do sektoru přicházejí věci jako samoobslužné pokladny, automatické sklady nebo samodoplňující se regály. Díky tomu sice bude potřeba méně pokladních, na druhou stranu příchod nových technologií klade podle Burianové vyšší nároky na zaměstnance a jejich vzdělání.

Burianová upozorňuje, že střední management v obchodě mnohdy nezná zákoník práce. Stejně tak je zaměstnance potřeba školit v schopnosti komunikovat s podřízenými. Kromě vzdělávání svých zaměstnanců by měly firmy usilovat o zvýšení prestiže profese prodavače. „K tomu jsou kromě vzdělávání zaměstnanců nezbytné i dobré pracovní podmínky a kvalitní vybavení prodejen, které usnadní fyzicky i psychicky náročnou práci v obchodě,“ tvrdí Burianová.

Na téma digitalizace v červnu zorganizoval Odborový svaz pracovníků obchodu pod záštitou ministerstva práce a sociálních věcí workshop pro zástupce největších obchodních řetězců. Burianová označuje digitalizaci spíše za výzvu než za hrozbu. Právě zvyšující se zájem o internetové obchody je ale jedním z faktorů, který negativně ovlivňuje životaschopnost malých prodejen.

Jen za rok 2016 zaniklo čtyři sta obchodů do padesáti metrů čtverečních. Tržby v internetovém a zásilkovém obchodu vzrostly meziročně v rámci odvětví nejvíc — o téměř čtvrtinu, zatímco tržby v obchodech s převahou potravin stouply v řádu desetin procenta. Vláda už v březnu avizovala záměr finančně podpořit podnikatele v malých obcích.

Odbory snahu zachovat lokální obchody podpořily na červencovém jednání tripartity. Sklízejí též úspěchy v kolektivním vyjednávání s majiteli obchodních řetězců. Od 1. července se podařilo vyjednat letos už druhé zvýšení mezd pro zaměstnance řetězce Ahold, který je pro nízké mzdy dlouhodobě kritizován, a to o tři procenta. Tesco svým zaměstnancům od července přidalo v průměru o více než jedenáct procent, Penny market o osm procent, zaměstnanci Kauflandu si od srpna přilepší o čtrnáct procent.

Kvalitní personál, jehož mzda neroste

„Obchodní řetězce spolu v otázce zvyšování platů soutěží, je to otázka marketingu, navíc platy dlouho držely pod přípustnou hranicí a mohou si to dovolit,“ komentuje pro Deník Referendum Jan Hrdina z Asociace českého tradičního obchodu.

Lokální prodejny podle něho řeší opačný problém: „U venkovních prodejen jsou nejvyššími náklady mzdy. Jakmile vzroste minimální mzda, vzrostou i náklady zaměstnavatele. Na menších obcích prodavačky proto často pracují na částečný úvazek a musí si doplácet sociální a zdravotní pojištění ze svého. Požadujeme proto, aby byla minimální mzda diferenciovaná podle oborů a regionů. Jenže kvůli zvýšení minimální mzdy mohou v konečném důsledky prodavači či prodavačky o práci přijít.“

S tím ale zásadně nesouhlasí odbory. „Zaměstnanec nemůže za to, že zaměstnavatel nemá dostatek prostředků na vyplacení důstojné mzdy. Jsme absolutně proti jakékoliv segmentaci minimální mzdy, to by vedlo k navýšení počtu chudých lidí. K vyřešení tohoto problému jsou potřeba nové prvky aktivní politiky zaměstnanosti, v objektivních případech by například obchody umístěné v prostorech patřících obci nemusely platit nájem,“ vysvětlil Deníku Referendum předseda Českomoravské odborové konfederace Josef Středula.

Odboráři o otázkách budoucnosti obchodu diskutují i na mezinárodních setkáních. Jejich zástupci se sešli naposledy v červnu v polských Katovicích. Hlavním tématem debat mezi odboráři z Visegrádské čtyřky letos byly nízké mzdy v odvětví ve všech zemích bývalého východního bloku. Českou republiku zastupoval právě Odborový svaz pracovníků obchodu, který sdružuje přibližně desetinu zaměstnanců odvětví. Odbory se na těchto setkáních zaměřují na mzdové a pracovní podmínky pouze v řetězcích, a to zpravidla v těch, které působí ve všech čtyřech zemích. Příští konference se uskuteční v září 2018 v Praze.