Ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Michaelou Marksovou (ČSSD) navrhuje, aby se od ledna příštího roku zvýšila minimální mzda o tisíc dvě stě korun. Po zvýšení by měla činit dvanáct tisíc dvě stě korun. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se totiž v programovém prohlášení zavázala postupně zvyšovat minimální mzdu tak, aby se její úroveň přiblížila čtyřiceti procentům průměrné mzdy. Náklady státního rozpočtu na navržené zvýšení ministerstvo odhaduje na pět a půl miliardy korun.

Se zvýšení minimální mzdy na dvanáct tisíc dvě stě korun nesouhlasí ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ani místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Jurečka chce zvýšit minimální mzdu jen o tisícikorunu. Je podle něj třeba předejít problémům v odvětvích s nejnižšími mzdami. Bělobrádek se k návrhu staví skepticky, neboť by byl rád, kdyby míra zvýšení minimální mzdy byla výsledkem shody sociálních partnerů.

Proti zvyšování minimální mzdy jsou i zástupci zaměstnavatelů. „Razantní, historicky nejvyšší nárůst minimální mzdy o takřka jedenáct procent by i při příznivém vývoji ekonomiky a růstu mezd mohl způsobit vážné problémy v některých profesích a oborech s celkově nižší úrovní mezd,“ tvrdí Svaz průmyslu a dopravy. Stejný názor má i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Obě organizace shodně navrhují, aby se minimální mzdy zvýšila maximálně o osm set korun. Hospodářská komora pod vedením exministra průmyslu Vladimíra Dlouhého požaduje, aby byl návrh na zvýšení minimální mzdy rovnou zamítnut.

Zvyšování minimální mzdy musí pokračovat i po volbách

Českomoravská konfederace odborových svazů, která mezi sociálními partnery zastupuje práva zaměstnanců, požaduje, aby nárůst minimální mzdy byl vyšší, než navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Odbory by rády minimální mzdu zvýšily alespoň o tisíc pět set korun. „Je nezbytné posílit reálnou úroveň minimální mzdy tak, aby zaměstnanci pracující za minimální mzdu byli schopni ze svého příjmu uhradit svoje základní životní potřeby, a nebyli tak závislí na sociálních příjmech,“ uvádějí odbory s tím, že předpokládají, že se nejedná na dlouhou dobu o poslední zvýšení minimální mzdy.

Nedávno medializovaná analýza Československé obchodní banky, která vzešla ze studia více než šedesáti tisíc inzerátů na Úřadech práce, upozornila, že firmy často nabízejí zaměstnancům pouze minimální mzdu, a pak se diví jejich nezájmu. „Je až překvapivé, jak často se v inzerátech objevuje minimální zda. Firmy by měly vědět, že člověku za kvalifikovanou práci nemohou nabízet jedenáct tisíc,“ řekl analytik zmíněné banky Petr Dufek v rozhovoru pro Český rozhlas.

Odbory i zaměstnavatelé v rámci připomínkového řízení k návrhu na zvýšení minimální mzdy opakují svá předchozí stanoviska. Zvyšováním minimální mzdy se v minulých měsících opakovaně zabývala tripartita, shodu však nenalezla. Rozhodne tedy vláda, která minimální mzdu určuje svým nařízením. Premiér Sobotka několikrát prohlásil, že chce, aby minimální mzda vzrostla alespoň o navržených tisíc dvě stě korun.

Sobotkův kabinet zvyšuje minimální mzdu od doby, kdy nastoupil do úřadu. Během tří let vlády Petra Nečase minimální mzda stagnovala ve výši osmi tisíc korun. Úřednická Rusnokova vláda ji zvýšila o pět set korun. A v době vlády stávající koalice narostla o dalších dva a půl tisíce korun.