Mzdy v zemědělství rostou pomaleji než v ostatních oborech. Podle Českého statistického úřadu vzrostly v prvním čtvrtletí roku 2017 meziročně průměrně o 3,8 procenta na jednadvacet tisíc korun, zatímco průměrná mzda vzrostla ve stejném období meziročně o 5,3 procenta na téměř osmadvacet tisíc korun. Podle předsedy zemědělských odborů Bohumíra Dufka by měly platy v zemědělství do budoucna vzrůst na čtyřicet tisíc korun. Zároveň upozorňuje, že vlivem technologií a automatizace práce se počet zaměstnanců v zemědělství sníží zhruba o čtvrtinu. Problematický by mohl být i nedostatek mladých lidí v oboru, podle zprávy ministerstva zemědělství z roku 2016 je více než polovině zemědělských pracovníků více než čtyřicet pět let.

Podle Dufka se počet zemědělských pracovníků sníží na přibližně sedmdesát pět tisíc v rozpočtovém období 2020—2026. „Zvýší se produktivita práce, kvalita strojů a změní se struktura zemědělské výroby. Navíc výrazně ubude dlouho kritizované řepky, budou se pěstovat lukrativnější plodiny,“ vysvětlil Deníku Referendum.

Počet pracovníků v zemědělství se podle údajů Českého statistického úřadu poslední čtyři roky drží něco pod pětadevadesáti tisíci zaměstnanci, setrvale ale mírně klesá. Ještě v roce 2007 v zemědělství pracovalo sto dvacet jedna tisíc lidí. V současnosti se zemědělský sektor podílí na celkové zaměstnanosti z 2,19 procent. Od roku 2002 platí, že největší počet zemědělských pracovníků zaměstnávají obchodní společnosti, a to něco málo přes polovinu. Družstva zaměstnávají asi pětinu, podniky fyzických osob přibližně čtvrtinu všech zaměstnanců v zemědělství.

Co se týče věkové struktury, zatímco více než polovině zaměstnanců v zemědělství je přes čtyřicet pět let, jenom o něco více než desetině z nich je do devětadvaceti let. „V zemědělství platy rostou pomaleji než v ostatních resortech, navíc se mu musíte věnovat od 1. ledna do 31. prosince, takže mladí lidé v něm za ty peníze pracovat nechtějí. Na druhou stranu díky tomu v zemědělství zůstali jen skuteční odborníci,“ komentoval Dufek s tím, že úbytek zaměstnanců je právě i kvůli stárnutí zemědělců otázkou přirozeného vývoje a neznamená, že lidé přijdou o práci.

Zatímco počet zaměstnanců v zemědělství klesá a jejich věk se zvyšuje, stěžují si zaměstnavatelé na nedostatek lidí pro sezónní práce. Ministerstvo zemědělství chce proto předložit návrh ke zvýšení kvót pro ukrajinské pracovníky, a to o patnáct set lidí.

Čtyřicet tisíc mzdy lze čekat do deseti let

Mzdy sice trvale rostou, meziroční růst i reálná částka však stále zaostávají za průměrem v ostatních oborech. Letošní kolektivní smlouva zemědělských odborů se Zemědělským svazem České republiky zaručuje zvýšení mzdových tarifů o 3,79 procenta. „Jsme jediný resort, který má od roku 1990 každý rok novou kolektivní smlouvu. Platy každý rok rostou přibližně o tři procenta. Je reálné, že okolo roku 2025 tak bude průměrná mzda v zemědělství 40 tisíc,“ doplňuje Dufek.

Kromě platů se ale zvyšuje i závislost oboru na dotacích, ty se vloni na financování podílely ze čtvrtiny a zemědělství tak znamenalo 3,59 procent státních výdajů. V rámci Programu rozvoje venkova pro léta 2014—2020 sektor čerpá z evropských fondů. „Do těchto čísel se však započítává i údržba krajiny a životního prostředí, zemědělcům se proplácí, když jim úrodu spotřebují zvířata. Nejvíce dotací putuje do biovýroby,“ tvrdí Dufek a upozorňuje, že ještě v roce 2000 znamenaly dotace na zemědělství asi šedesát procent všech unijních dotací, zatímco dnes představují asi čtyřicet procent. Vlivem Brexitu a následného snížení unijního rozpočtu se podle něho podíl ještě sníží.

Podle zprávy ministerstva zemědělství jedna sekce zemědělství roste, a to zemědělství ekologické. V roce 2016 se počet ekologických zemědělců zvýšil na téměř čtyři tisíce sto a počet výrobců biopotravin na pět set čtyřicet dva.

Kvůli jarním mrazům se však letos očekává druhá nejnižší ovocná úroda od roku 1990, pouze sto patnáct tun na hektar ve srovnání s loňskými sto padesáti tunami. Půlmiliardové škody mělo zemědělcům způsobit i krupobití ze začátku července.