Pověstných výprav „do Anglie na jahody“ — tradičního přivýdělku zejména mladých lidí z východní části EU — letos citelně ubylo. Stěžují si na to britští pěstitelé už od začátku května. A jejich obavy potvrzují nyní i statistická data: podle výsledků šetření National Farmers Union (NFU) zveřejněných tento týden postrádají letos britští farmáři přibližně pětinu potřebných pracovních sil, jež je tradičně využívána zvláště při sklizni jahod, malin a dalších drobných plodů. Od května se přitom situace stále zhoršuje, takže pěstitelé již část letošní úrody odepisují.

„Bezprostředním důsledkem bude, že část úrody zůstane ponechána na polích (...) poté se zvýší ceny, a jelikož sami Britové na poli o sezóně pracovat nechtějí — z 80 tisíc potřebných sezónních pracovníků jich bývá z Británie v průměru jen asi 13 tisíc —, může nastat i krize celého odvětví,“ varoval ve čtvrtečním tematickém pásmu BBC John Hardman z agentury Hops Labour Solutions.

Pro list Guardian pak Hardman ještě doplnil: „Varovnost situace nemůže být větší teď, s Wimbledonem za dveřmi. Uvědomme si, že 99,9 procenta slavných wimbledonských jahod sesbírali lidé z východní Evropy.“

Debata nad důvody

Všichni zemědělci i pracovníci z agentur, které k tématu britská média oslovila, se shodují, že za úpadkem zájmu stojí loňské referendum o Brexitu a související proměna atmosféry. Zaměstnavatelé uvádějí, že si sezónní pracovníci loni stěžovali na mimořádnou četnost rasistických a xenofobních výpadů. Zvláště skalní zastánci Brexitu si před referendem pomáhali vášnivým národovectvím, což zjevně posílilo u mnoha Britů zažité předsudky a stereotypy.

Jako další důvod se nabízí nízké mzdy. Po referendu o Brexitu poklesla značně hodnota libry, a reálná výše mezd zahraničních pracovníků se tak snížila o deset procent. Zemědělci tvrdí, že se snažili devalvaci pracovníkům kompenzovat. Šetření NFU však dokládá, že zatímco v roce 2016 chyběla v příslušném odvětví jen petadvacetina z celkově poptávaných sil, letos jde o celou zmíněnou pětinu.