Theresa Mayová si netroufla setkat se s oběťmi požáru v Grenfellu. Sama se tak odepsala
Polly ToynbeeováSymbolika je v politice důležitá. Nic tak dobře nesymbolizuje nevstřícnou politiku éry Mayové, Camerona a Osborna jako hrůzné ruiny věžáku v Kensingtonu.
Londýnský věžák proměněný v hrobku zůstane věčným pomníkem Theresy Mayové. Grenfell je dominantou onoho místa a premiérčina návštěva podobným způsobem symbolizuje konec její kariéry. Postarala se o něj sama ve čtvrtek 15. června prostřednictvím své „návštěvy“ místa tragédie, kdy se setkala s několika šéfy hasičského sboru, kteří ji chránili od škodlivého kontaktu s těmi, kteří ztratili své blízké a střechu nad hlavou. Premiérka neprojevila žádné emoce ani empatii, a tím si zpečetila svůj osud.
V tom, kdo je tragédií vinen, udělá jasno až vyšetřování. Momentálně má každý jasno a každý je najednou expertem na obložení stěn a požární zavlažování. Politická vina však jasně a beze zbytku padá na Konzervativní stranu. A nespočívá pouze v šokujících okolnostech, které s tragédií souvisejí, tedy ve faktu, že konzervativní poslanci odmítli schválit pravidla zavazující pronajímatele zajistit bezpečnostní standardy v bytech, že byly zkráceny rozpočty radnic na instalaci protipožárního vybavení, že nebyl brán zřetel na požadavky koronera po tragickém požáru Lakhanal House v roce 2009, a dokonce ani v plánu vlády vyvázat se z bezpečnostních pravidel stanovených Evropskou unií. Aktuální skandál s informacemi o tom, jak konzervativní radnice čtvrtí Kensington a Chelsea ignorovaly stížnosti nájemníků na požární rizika v domě, je pouze jedním v řadě. Celá událost se dotýká mnohem hlubších problémů spojených s politikou Konzervativní strany.