Britské volby 2017 skončily patem, Corbyn překonal očekávání

Petr Jedlička

Vládnoucí konzervativci získali sice nejvíce hlasů, budou mít ale méně poslanců než doposud a ztratí i parlamentní většinu. Corbynovi labouristé stáhli dubnový 22procentní náskok toryů nakonec na 2,4 procenta.

Britské parlamentní volby, jež letos v dubnu podnítila předčasně konzervativní premiérka Theresa Mayová, skončily patem. Nejvíce hlasů získali, a největší zastoupení udrželi, premiérčini toryové — celkově dostali 13,7 milionu hlasů, což je o 2,4 milionu více než při posledních volbách z roku 2015. Opoziční labouristé ovšem posílili ještě více (konkrétně o 3,6 milionu hlasů) a kvůli mechanice většinového systému se počet konzervativních poslanců ve sněmovně sníží.

Z již úplných výsledků je zřejmé, že toryové budou mít dohromady 318 z 650 poslanců, tedy o třináct méně než doposud. Přicházejí tak nejen o image jasné reprezentace sjednoceného národa, jak je prezentovala v dubnu Mayová, ale především o parlamentní většinu.

Británii nyní čeká vyjednávání toryů se severoirskou pravicí o nové vládě, a poté s největší pravděpodobností relativně slabý kabinet — což je dle drtivé většiny komentářů přesný opak toho, než o co premiérka Mayová vyvoláváním předčasných voleb usilovala.

„Uvážíme-li, že konzervativci měli v dubnu ohromný 22procentní náskok a nakonec překonali labouristy o 2,4 procenta, (...) není divu, že se již množí volání po premiérčině rezignaci,“ hlásila do pátečního vysílání BBC Laura Kuenssbergová, volební analytička stanice.

Mayová je dle vyjádření z pátečního dopoledne rozhodnuta v premiérské funkci setrvat. Nově povede ovšem jen menšinovou vládu, což její pozici při dalších jednáních o Brexitu citelně oslabí. Na tváři premiérky bylo po celý pátek znát, že si svou porážku navzdory volebnímu vítězství uvědomuje.

Mayová doufala v podstatně lepší výsledek. Foto Peter McDiarmid, WmC

Celkově vypadají výsledky po sečtení všech 650 okrsků následovně:

  1. Konzervativní strana 42,4 procenta a 318 poslanců (o 13 křesel méně),
  2. Labouristická strana 40,0 procenta a 262 poslanců (o 30 křesel více),
  3. Liberálně demokratická strana 7,4 procenta a 12 poslanců (+4),
  4. Skotská národní strana 3,0 procenta a 35 poslanců (-21),
  5. Strana nezávislosti UK — UKIP 1,8 procenta bez poslance,
  6. Strana zelených 1.6 procenta a jedna poslankyně.

Účast v letošních volbách přesáhla 68,7 procenta. Oproti minulým volbám jde o nárůst o 2,3 procenta, oproti volbám 2010 o 3,6 procenta.

Skotsko a Irsko

Ve skotské části voleb citelně oslabila Skotská národní strana — SNP, jež přišla přibližně o čtvrtinu hlasů oproti roku 2015, a v důsledku o 21 mandátů z 55. Z jejích posledně získaných okrsků přebrali nejvíce konzervativci, které ve Skotsku vede charismatická Ruth Davidsonová, část ovšem připadla také labouristům a část liberálním demokratům.

SNP zůstává i nadále ve Skotsku nejsilnější stranou a spolu se malými spojenci stále kontroluje tamní vládu i skotský autonomní parlament. Ztráta oproti minulým volbám však podle prvních povolebních analýz ubere sílu jejímu volání po dalším referendu o skotském odtržení.

V severoirské části voleb přebraly dvě největší strany, to jest unionistická DUP a republikánská Sinn Féin, všechny okrsky svým někdejším soupeřům — severoirské sociální demokracii a ulsterským unionistům.

Poslanci Sinn Féin odmítají v britském parlamentu tradičně zasedat, takže se neočekává, že by při vyjednávání o nové vládě hráli nějakou roli. U role DUP se naopak předpokládá, že bude letos klíčová — zatím se totiž jedná o jedinou stranu, která je ochotna menšinovou vládu toryů podporovat.

×