Corbynovi labouristé stáhli další část náskoku, toryové v defenzívě
Petr JedličkaBritským labouristům se podařilo snížit odstup od konzervativců z dubnových dvaadvaceti procent na pět. Strana premiérky Mayové se v reakci uchyluje k obvyklé konzervativní taktice — vyvolávání strachu ze změn navrhovaných opozicí.
Britské Labour Party se pod vedením Jeremyho Corbyna podařilo stáhnout další část náskoku vládnoucích konzervativců. Poukazují na to všechny průzkumy z poslední doby. Po vyhlášení předčasných voleb premiérkou Theresou Mayovou 18. dubna činil rozdíl mezi konzervativci a labouristy 21 až 24 procent. Do poloviny května se jej labouristům podařilo srazit na patnáct procent a do manchesterského teroristického útoku 22. května klesl o dalších pět.
Po útoku byla předvolební kampaň přerušena. Nyní však po jejím obnovení vedou konzervativci v šetřeních už jen o šest až tři procenta.
„Na vítězství labouristů to zatím stále nevypadá (...) Při pokračování současného trendu by ale konzervativci nemuseli získat většinu,“ hlásila do středečního vysílání BBC Vicky Youngová, politická šéfzpravodajka stanice.
Komentátoři z britských médií radí brát předvolední průzkumy s odstupem — jednak proto, že v Británii se volí v jednomandátových obvodech systémem vítěz bere vše, s nímž celkové naladění společnosti ne vždy koreluje, a jednak proto, že při minulých volbách se průzkumy dosti mýlily. Popsaný trend je ovšem nepopiratelný. Otázkou zůstává, o kolik se stihne názor veřejnosti posunout za oněch několik dní, které do voleb zbývají.
Britové si vyberou nové poslance ve čtvrtek 8. června.
Příčiny posunu
Konzervativní premiérka Theresa Mayová odůvodnila vyhlášení předčasných voleb potřebou silného a jednoznačného mandátu pro nadcházející jednání o vystoupení Británie z EU. Analytikové přitom upozorňovali, že zjevně plánuje zabít dvě pomyslné mouchy jednou ranou — upevnit si probrexitovou i vlastní pozici ve své straně a zúročit ohromný náskok v podpoře, který měli konzervativci v dubnu před opozicí.
Corbynovo vedení Labour Party bylo mnohými pokládáno za příliš radikální či příliš slabé, než aby dokázalo konzervativcům úspěšně čelit. Nyní se situace poněkud obrací.
Znalí pozorovatelé britské politiky uvádějí v předvolebních textech řadu vysvětlení současného labouritstického vzestupu — energický přístup Labour Party ke kampani, umně podnícenou debatu o novém radikálním labouristickém programu, neochotu Mayové chodit do předvolebních debat, časté změny ve slibech Mayové, manchesterský útok či první náznaky ekonomických problémů souvisejících s Brexitem, které odsunulo oslabení libry z loňska na letošek.
Zřejmé je přitom, že konzervativci přecházejí v kampani z polohy neoddiskutovatelných šampionů žádajících o adekvátní rozšíření mandátu do defenzívy — varují před znehodnocením loňského rozhodnutí většiny Britů pro tzv. tvrdý Brexit, před rozhazovačnou a novými-daněmi-zatěžující politikou levice či před koalicí chaosu, jak je označovaná eventuální vláda labouristů s účastí několika menších levicových stran.