Corbynovi labouristé stáhli další část náskoku, toryové v defenzívě

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Britské Labour Party se pod vedením Jeremyho Corbyna podařilo stáhnout další část náskoku vládnoucích konzervativců. Poukazují na to všechny průzkumy z poslední doby. Po vyhlášení předčasných voleb premiérkou Theresou Mayovou 18. dubna činil rozdíl mezi konzervativci a labouristy 21 až 24 procent. Do poloviny května se jej labouristům podařilo srazit na patnáct procent a do manchesterského teroristického útoku 22. května klesl o dalších pět.

Po útoku byla předvolební kampaň přerušena. Nyní však po jejím obnovení vedou konzervativci v šetřeních už jen o šest až tři procenta.

„Na vítězství labouristů to zatím stále nevypadá (...) Při pokračování současného trendu by ale konzervativci nemuseli získat většinu,“ hlásila do středečního vysílání BBC Vicky Youngová, politická šéfzpravodajka stanice.

Komentátoři z britských médií radí brát předvolední průzkumy s odstupem — jednak proto, že v Británii se volí v jednomandátových obvodech systémem vítěz bere vše, s nímž celkové naladění společnosti ne vždy koreluje, a jednak proto, že při minulých volbách se průzkumy dosti mýlily. Popsaný trend je ovšem nepopiratelný. Otázkou zůstává, o kolik se stihne názor veřejnosti posunout za oněch několik dní, které do voleb zbývají.

Britové si vyberou nové poslance ve čtvrtek 8. června.

↗

Vývoj podpory jednotlivých stran od posledních voleb: konzervativci modrou, labouristé červenou, UKIP fialovou, liberální demokraté oranžovou, SNP žlutou a zelení zelenou. Zdroj WmC

Příčiny posunu

Konzervativní premiérka Theresa Mayová odůvodnila vyhlášení předčasných voleb potřebou silného a jednoznačného mandátu pro nadcházející jednání o vystoupení Británie z EU. Analytikové přitom upozorňovali, že zjevně plánuje zabít dvě pomyslné mouchy jednou ranou — upevnit si probrexitovou i vlastní pozici ve své straně a zúročit ohromný náskok v podpoře, který měli konzervativci v dubnu před opozicí.

Corbynovo vedení Labour Party bylo mnohými pokládáno za příliš radikální či příliš slabé, než aby dokázalo konzervativcům úspěšně čelit. Nyní se situace poněkud obrací.

Znalí pozorovatelé britské politiky uvádějí v předvolebních textech řadu vysvětlení současného labouritstického vzestupu — energický přístup Labour Party ke kampani, umně podnícenou debatu o novém radikálním labouristickém programu, neochotu Mayové chodit do předvolebních debat, časté změny ve slibech Mayové, manchesterský útok či první náznaky ekonomických problémů souvisejících s Brexitem, které odsunulo oslabení libry z loňska na letošek.

Zřejmé je přitom, že konzervativci přecházejí v kampani z polohy neoddiskutovatelných šampionů žádajících o adekvátní rozšíření mandátu do defenzívy — varují před znehodnocením loňského rozhodnutí většiny Britů pro tzv. tvrdý Brexit, před rozhazovačnou a novými-daněmi-zatěžující politikou levice či před koalicí chaosu, jak je označovaná eventuální vláda labouristů s účastí několika menších levicových stran.

Téměř čtyřicet procent dotázaných v posledních šetřeních uvedlo, že má o předsedovi Labour Party Corbynovi dnes lepší mínění než před začátkem kampaně. Nejzjevnější je přitom posun u skupiny Britů maldších čtyřiadvaceti let.

„Velkou nadějí pro labouristy jsou mladí voliči, u nichž Corbynova podpora narostla v poslední době doslova dramaticky. Stěžejní otázkou ale je, zda tito lidé přijdou volit,“ uvedl pro agenturu Reuters John Curtice, sociolog, který dnes vede British Polling Council.

Premiérce Mayové jsou nyní připomínána všechna porušení slibů a asociální opatření, na nichž se podepsala. Autorem přiloženého tematického klipu z posledních dní je YouTuber Captain SKA

Důsledky možných výsledků

Pokud by toryové získali v novém parlamentu podobný nebo nižší počet křesel než mají nyní (330 z 650), a nebo by dokonce ztratili většinu, pozice premiérky by výrazně oslabila. Většina analytiků přímo soudí, že by Mayová musela odstoupit. Konzervativci by mohli vládnout eventuálně v koalici se severoirskými pravicovými stranami či — i když to je letos jen málo pravděpodobné — s liberálními demokraty.

Labouristům se pak nabízí u parlamentu bez jasné většiny koalice s skotskými pokrokářskými nacionalisty z SNP, velšskou levicovou Plaid Cymru, britskou Stranou zelených a eventuálně severoirskou Sinn Féin a sociální demokracií. V britském prostředí ovšem nemají koalice bez vítězů voleb tradici.

Letošní parlamentní volby jsou velmi důležité také pro předsedu labouristů Corbyna osobně. Labouristé pod jeho vedením zatím mnoho voleb nevyhráli. Blairistická část strany dosud Corbyna nepřijala a podporuje ho jen vlažně.

Podle většiny komentátorů obhájí Corbyn svoji předsednickou doktrínu založenou na důsledně levicovém programu a vedení soustavné osobní kampaně mezi lidmi, jestliže získají labouristé více křesel než při minulých volbách v květnu 2015 (232 z 650).

Pokud naopak labouristé nedosáhnou ani podobného podílu hlasů jako v roce 2015, tedy nejméně 30,5 procenta, bude pro Corbyna nesmírně obtížné v předsednické funkci setrvat.

Zpravodajové z agentur ještě doplňují, že příštího britského premiéra, nebo premiérku, čekají mnohé nezáviděníhodné úkoly — především obtížná a takřka určitě nepopulární jednání v Bruselu a také složité přesvědčování nadnárodních firem, aby ponechaly svá evropská sídla i po Brexitu v Londýně.