Ani problémy vládnoucích konzervativců po referendu o Brexitu, ani překonání vlastní předsednické krize loni na podzim nepřinesly zatím britské Labour Party to, co si její stoupenci slibovali nástupu od nového levicovějšího předsedy Jeremyho Corbyna v roce 2015 — nová volební vítězství a opětovný nárůst podpory ve skupinách přirozených labouristických voličů. Odhaluje to řada šetření zveřejněná v souvislosti s doplňovacími volbami v okrscích Copeland a Stoke-on-Trent Central, které se konaly na konci února.

Průměrná podpora Labour Party klesla od minulých voleb v květnu 2015 z 31 procent na 27 procent. Podobně se dle dat Ipsos Mori snížil podíl spokojených s výkonem předsedy Corbyna (konkrétně z 32 na 24 procent). Podíl nespokojených s Corbynovým počínáním naopak narost z 35 na 62 procent. Celková podpora labouristů mezi dělníky přitom dle čísel YouGov klesla od září 2015 z 36 až 34 procent na současných 23 až 20 procent.

„Pokud budeme brát věc čistě statisticky, ztrácejí labouristé podporu od jara 2012, kdy začal prudce růst UKIP. S (předcorbynovským) Edem Millibandem v čele vystoupali od nejprve z 29 procent v roce 2010 na 43 procent v květnu 2012, ve volbách 2015 ale získali už zase jen 31 procent. Nyní si stojí v průměru na 27 procentech,“ hlásil do vysílání BBC minulý víkend Iain Watson, stálý zpravodaj stanice pro britskou politiku, a pokračoval:

„Nástup národovecké stany UKIP odvedl značný díl podpory jak konzervativcům, tak labouristům. Konzervativci ale zvládli své odpadlíky získat v minulém roce z větší části zpět, labouristé nikoliv (...) Labour Party oslabují navíc úspěchy skotských nacionalistů, jasná protibrexitová pozice liberálních demokratů a do určité míry i alternativnost zelených,“ uvedl Watson dále.

Corbynův nástup a současný stav

Z hlediska vnějších politických trendů oslabují britskou Labour Party podobné jevy jako většinu stran sociálnědemokratického typu v dnešní Evropě — obecná nedůvěra v kompetentnost politiků z tradičních politických struktur, respektive přesvědčení o jejich neschopnosti přijít se smysluplnou vizí a řešením aktuálních problémů; sílící názor, že kariérní politikové jsou už z podstaty náchylní ke korupci a že žijí v odtrženosti od strastí normálních lidí; a hluboké prožívání nových neřešených nespravedlností a bezpečnostních i sociálních změn či hrozeb, jako jsou migrace velkých počtů lidí z různých kultur, proměny ekonomiky a fungování médií, eroze sociálních jistot v důsledku neregulované globalizace či návrat terorismu.

Corbyn nabídl v rámci své předsednické kandidatury alternativu v podobě politiky důsledných sociálních opatření, zapojení velkého počtu levicově smýšlejících nadšenců do stranické práce a civilního a upřímného vystupování — to vše v kontrastu k neoliberálním úkrokům, kuloárnímu rozhodování a učebnicovému píár chování jeho předchůdců.

Do Labour Party vystoupilo v reakci na 350 tisíc nových členů, čímž strana narostla na dva-a-půl násobek své velikosti za předchozích předsedů. Podle posledních zpráv z ní minulý rok zase několik desítek tisíc lidí vystoupilo, i se stávajícími 528 tisíci členy však zůstává téměř čtyřikrát větší než strana vládnoucích konzervativců.