Prvním muslimským starostou západoevropské metropole se stane labourista Sadiq Khan v Londýně. Rozhodli o tom voliči v britských komunálních volbách. Celkové výsledky v podstatě zreprodukovaly stávající rozložení sil, suverénně nejvíce mandátů opět získali labouristé. Tím pádem žádné z principiálních sporů v dnes mimořádně dynamické britské politice nebyly rozhodnuty a jejich rozřešení se odkládá na parlamentní volby, čili až do roku 2020.

Všechny průzkumy dlouhodobě předvídaly, že se Sadiq Khan, labouristický poslanec parlamentu zvolený v Tootingu, jednom z multikulturních londýnských obvodů, stane v největším městě Evropské unie starostou. To se také stalo, Khan po sečtení druhých hlasů zvítězil s náskokem čtrnácti procent.

Goldsmithovi, který sám jako člověk s minulostí ekologického aktivisty rozhodně není typickým konzervativcem, uškodila kampaň, kterou vedl v rozporu se svými celoživotními postoji etnicky, religiózně, odpudivě rozdělujícím způsobem. Následky na jeho politickou i občanskou kariéru budou patrně trvalé.

Sám Goldsmith se v jejím průběhu vyjádřil, že z ní „není šťastný“. Byl tedy patrně ve vleku stratégů Konzervativní strany. Po sečtení výsledků se stal terčem kritiky ze všech stran, zejména bolestné byly asi četné výhrady od jeho spolustraníků či od jeho sestry Jemimy, podle které její bratr poškodil svůj obraz „ekologicky uvědomělého, nezávisle myslícího“ politika.

Právě fakt, že se Goldsmithovy útoky na Khanovu etnicitu a religiozitu dočkaly mimořádně příkrého odmítnutí i mezi předními britskými konzervativci, lze pokládat za klíčový pro budoucí vývoj britské společnosti i politiky. Těžko si lze představit, že by se někdo pokoušel podobnou rozdělující volební strategii v dohledné budoucnosti opakovat. A lze očekávat, že vítězství liberálního muslima v Londýně může mít příznivé ohlasy i v evropské politice.