V Británii ožívá hnutí proti jaderným zbraním, dráždí je nákup ponorek

Petr Jedlička

Očekávané hlasování o modernizaci systému Trident počítající s investicemi desítek miliard liber spojuje protestující z různých prostředí. Mimořádně pestrou demonstraci se podařilo zorganizovat minulý víkend v Londýně.

„Desetitisíce protestovaly proti modernizaci systému Trident“, „Největší demonstrace proti atomovým zbraním za posledních dvacet let“, „V Londýně ožil duch protestů osmdesátých let“. Tak zněly některé z titulků, jimiž novináři informovali po minulém víkendu o velkých protestech v Londýně. Jejich účastníci se sjeli do britského hlavního města vyjádřit odpor k záměru současné konzervativní vlády modernizovat systém Trident, zvláště pak k plánu na nákup nových ponorek schopných nést mezikontinentální balistické střely s jadernými hlavicemi předpokládajícímu investice desítek miliard liber.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Hlavní protestní průvod mířící v sobotu od Mramorového oblouku u Hyde Parku na Trafalgarské náměstí zaujal pozorovatele především svojí pestrostí. Vedle angažovaných mladých a  příslušníků různých protestních subkultur pochodovali lidé v maskách, známí herci, muzikanti i členové křesťanských spolků. Účastnilo se také mnoho důchodců.

„Vůbec nerozumíme tomu, proč chtějí investovat tolik veřejných prostředků do něčeho, co je absolutně k ničemu,“ řekla reportérům listu The Guardian dvaasedmdesátiletá Gillian Dalleyová, která na demonstraci dorazila se dvěma kamarádkami — rovněž dvaasedmdesátiletou Carol Millsovou a devětašedesátiletou Vicki Potterovou. Všechny tři se podobných protestů účastnily už v sedmdesátých letech.

„Tehdy jsme to brali tak, že hrozí konec světa. Dneska jde spíše o to, že (podobný typ zbraně) nemá v současné době žádné opodstatnění, je naprosto zbytečný,“ uvedla pro reportéry Potterová.

Náklady modernizace

Britský parlament má o programu modernizace systému Trident hlasovat někdy v průběhu letošního roku. Ministerstvo obrany přitom uvádí, že hlavní investici bude představovat objednávka čtyř nových supermoderních ponorek v odhadované ceně 31 miliard liber (přibližně bilion korun).

Vláda Davida Camerona sice plánuje investici rozložit do celkem dvaceti ročních rozpočtů, vedle zmíněné částky však chce mít k dispozici ještě rezervu ve výši deset miliard liber a další miliardy na pokrytí jiných modernizačních výdajů.

Komplexní analýzy počítající s obvyklým růstem nákladů dnes uvádějí, že do zamýšlené modernizace a údržby systému bude v přiměřeném období (léta 2017-2060) investováno celkem 167 miliard liber — tedy přibližně 5,8 bilionu korun. 

Kritikové plánu zdůrazňují, že hlavním smyslem systému s mezikontinentálními jadernými střelami na ponorkách je odstrašení nepřátelských států disponujících podobnými zbraněmi od myšlenky na útok. Mezi jadernými mocnostmi přitom není už mnoho let žádná, která by eventualitu nukleárního útoku na Británii byť jen neznačovala.

Spor v Labour Party

Téma modernizace systému Trident má v současnosti také svůj zvláštní význam pro britskou Labour Party. Minulá blairistická vedení investici podporovala, současné vedení v čele s Jeremym Corbynem je spíše proti.

Cobryn sám se přímo zúčastnil o minulém víkendu londýnské demonstrace, kde vystoupil i jako jeden z řečníků. Některé z významných postav strany mu to v dalších dnech veřejně vyčetli, jelikož na akci řečnili také lídryně menších levicových stran, které labouristy soustavně kritizují — Nicola Sturgeonová ze skotské SNP, Leanne Woodová z Plaid Cymru i Caroline Lucasová z britské Strany zelených.

Pozorovatelé připomínají, že ani Corbynův vlastní stínový kabinet není v otázce přístupu k Tridentu úplně jednotný. Kritický postoj sdílí společně s Corbynem například stínová ministryně obrany Emily Thornberryová, stínový ministr zahraničí Hilary Benn má ale už názor jiný.

Přístup k otázce modernizace systému Trident se přitom u jednotlivých politiků britské levice shoduje často s názorem na žádoucí přístup k jadernému odzbrojení obecně — zatímco důslední kritikové Tridentu chtějí, aby se Británie zbavila svého jaderného arzenálu jednostranně, politikové s jiným názorem jsou ochotni podpořit obvykle pouze takové odzbrojení, které by spolu s Británií provedly i ostatní jaderné mocnosti.

Další informace:

The Guardian Corbyn and Sturgeon revive spirit of 1980s at Trident protest

The Guardian Trident rally is Britain's biggest anti-nuclear march in a generation

Telegraph.co.uk Thousands join biggest anti-Trident demonstration of its kind for a generation

Mirror.co.uk Trident protest: Jeremy Corbyn joined by thousands in Trafalgar Square to oppose nuclear programme

    Diskuse
    No, kdybychom vzali tu obrovskou částku 167 mld liber na 43 let, tak to pořád máme 0,2% britského HDP ročně, tj. 1/10 doporučovaných výdajů na obranu.
    A to v situaci, že jaderné zbraně má dnes kde kdo, dokonce už prý i Saudská Arábie.

    Teď by se k tomu mohla přidat ještě i Francie................ a ve výsledku by v Evropě měli jaderné zbraně pouze Rusové.

    Je to žádoucí?
    PK
    March 5, 2016 v 12.1
    Vláda Velké Británie
    vyzvala Rusko okamžitě propustit Naďu Savčenko.

    Co na to Jeremy Corbyn?
    JN
    March 5, 2016 v 15.34
    "Mimořádně pestrou demonstraci SE PODAŘILO zorganizovat ..."
    Ta slova podle mě naznačují, že postoj DR k té zprávě není neutrální!
    JN
    March 5, 2016 v 15.41
    "Mezi jadernými mocnostmi přitom není už mnoho let žádná,
    která by eventualitu nukleárního útoku na Británii byť jen naznačovala."

    A co tedy potom naznačují přelety strategických bombardérů jedné jaderné mocnosti na hranicích britského vzdušného prostoru?
    JS
    March 6, 2016 v 6.9
    rád bych se obhájců jaderných zbraní zeptal
    Co tedy navrhujete, aby Británie (nebo jiná jaderná mocnost) udělala, pokud ji napadne Rusko (nebo jiná jaderná mocnost), ale nikoli přímo pomocí jaderných zbraní (např. podobným způsobem jako na Ukrajině)?

    Mají v takovém případě jako první odpálit jaderné zbraně na Moskvu? Rád bych slyšel scénář, při kterém je první jaderný úder morálně akceptovatelný jako obrana.

    Já takový scénář nevidím, a proto si myslím, že vlastnictví jaderných zbraní je zbytečné. Jediný případ, kdy to není zbytečné, je pokud chcete na někoho útočit, a jste ochoten porušit výše uvedené pravidlo.

    Ono je to podobné jako s trestem smrti. Zabít vraha ničemu neprospěje, pokud nejde o deterent. Jenže vrah už se choval iracionálně - není důvod si myslet, že trest smrti více odradí potenciální vrahy než doživotí.

    Deterent tedy funguje jen v případě racionální úvahy aktérů, a pokud uvažují racionálně, nikdy jaderné zbraně nepoužijí.
    JN
    March 6, 2016 v 23.33
    Nerozumím Vaší otázce, pane Samohýle. Jak přesně zní ta otázka?
    a)Je první jaderný úder morálně akceptovatelný jako obrana?

    b)Má vlastnictví jaderných zbraní z hlediska obrany nějaký smysl?

    c)Funguje systém vzájemného odstrašení a jaderné rovnováhy, zabraňuje tento systém vzniku jaderné, nebo nejprve i konvenční války, která by v jadernou hrozila přerůst při zásadním oslabení jedné strany?
    JN
    March 6, 2016 v 23.41
    Nevím, pane Samohýle, zda si Vaši otázku interpretují správně:
    Domníváte se, že právě morálka je to, co zatím uchránilo svět od jaderné katastrofy?
    Nebo že jaderné zbraně jsou vhodné pouze k útoku a z hlediska obrany žádný smysl nemají, a tedy ten, kdo nechce nikoho napadnout, ale chce se jen bránit před případným útokem, ten se jich klidně a bez nebezpečí může vzdát?

    Napsal jste:
    "Rád bych slyšel scénář, při kterém je první jaderný úder MORÁLNĚ AKCEPTOVATELNÝ jako obrana.
    Já takový scénář nevidím (takový MORÁLNĚ AKCEPTOVATELNÝ scénář), A PROTO si myslím, že VLASTNICTVÍ jaderných ZBRANÍ JE ZBYTEČNÉ. Jediný případ, kdy to není zbytečné, je pokud chcete na někoho útočit, a jste ochoten porušit výše uvedené pravidlo."

    Domnívám se, že ochota porušit výše uvedené pravidlo je obecně velká. Při hrozící totální porážce v konvenční válce se navíc použití jaderných zbraní jako první ani nemusí z hlediska té strany, která by byla před porážkou, jevit nemorální. Vítězící strana by ten jaderný "úder ze zoufalství" samozřejmě RACIONÁLNĚ předpokládala a chtěla by mu předejít vlastním jaderným úderem, který by se z tohoto hlediska také nejevil jako nemorální.
    Jako nemorální bych tedy viděl pacifistické výzvy k jednostrannému jadernému odzbrojení, neboť to by zvyšovalo pravděpodobnost konvenčního i jaderného konfliktu. Vlastnictví jaderných zbraní tedy odrazuje i od napadení konvenčními zbraněmi (nikoliv ovšem od hybridní a propagandistické války a od podpory terorismu).

    Navíc, ta strana konfliktu, která se jako racionální NEJEVÍ (bez ohledu na to, zda racionálně skutečně jedná, či nikoliv), má při rovnáze sil vždy strategickou výhodu.

    "Deterent tedy funguje jen v případě racionální úvahy aktérů(??), a pokud uvažují racionálně, nikdy jaderné zbraně nepoužijí."
    Domnívám se, že první část tvrzení je nejednoznačná, s druhou částí tvrzení nesouhlasím.
    Vzato do důsledků pane Samohýle, proč jen jaderné zbraně?

    Málokdo z nás byl třeba pod kulometnou palbou a umí si představit, jak devastující a smrtící je tahle ve srovnání s atomovou bombou malilinká zbraň.

    K čemu vlastně jsou všechny ty kulomety, děla, tanky, bombardéry, atomovky?
    Odpověď přece zní -- slouží k zabíjení lidí ve velkém.
    Tečka.
    Žádný vyšší, spirituálnější smysl kulomety, děla, tanky, bombardéry a atomovky nemají.
    Takhle prostá ta odpověď je.

    A jediný možný, správný a morálně obhajitelný závěr, který plyne z předchozí odpovědi pro humanistu zní -- tyto zbraně nemají právo ani důvod existovat.

    Tak.

    Teď ještě vymyslet, jak to realizovat...
    JS
    March 7, 2016 v 23.28
    odpovědi
    "Nerozumím Vaší otázce, pane Samohýle. Jak přesně zní ta otázka?"

    Moje otázka byla a), ale můžete odpovědět i na ty ostatní. :-)

    "Domníváte se, že právě morálka je to, co zatím uchránilo svět od jaderné katastrofy?"

    Ne zcela, ale částečně ano. Kombinace morálky a nepraktičnosti jaderných zbraní tomu myslím zabránila. Podle mě jsou jaderné zbraně užitečné pouze k páchání genocidy "na dálku", a to se zatím nikdo páchat nerozhodl, díky kombinaci těch dvou faktorů.

    "Nebo že jaderné zbraně jsou vhodné pouze k útoku a z hlediska obrany žádný smysl nemají"

    Ano, to si myslím, navíc mám za to, že se moc nehodí ani k útoku na vojenské cíle, spíš jako nástroj pro genocidu civilního obyvatelstva. A proto bych jejich použití prvním úderem považoval za nemorální (a pravděpodobně i jejich použití protiúderem); což samozřejmě neznamená, že to někdo nemůže udělat. Znamená to jen tolik, že demokratický stát by neměl mít potřebu to udělat.

    "Domnívám se, že ochota porušit výše uvedené pravidlo je obecně velká."

    To si nemyslím. Na světě existuje spousta států bez jaderných zbraní a nikdo na ně jadernými zbraněmi zatím nezaútočil.

    "Vítězící strana by ten jaderný "úder ze zoufalství" samozřejmě RACIONÁLNĚ předpokládala a chtěla by mu předejít vlastním jaderným úderem, který by se z tohoto hlediska také nejevil jako nemorální."

    To je ale právě jedno z rizik jaderných zbraní. Chci, aby země, v které žiji, odmítla jaderné zbraně právě proto, aby se zabránilo její vlastní touze útočit na jiné státy, potenciálně jadernými zbraněmi.

    Kromě toho, domnívám se, že v současnosti existují i asymetrické způsoby obrany před jadernými zbraněmi, a ty bychom měli rozvíjet místo vzájemného odstrašení.

    "Vlastnictví jaderných zbraní tedy odrazuje i od napadení konvenčními zbraněmi"

    Jen pokud přijmete za morální první jaderný útok. Jelikož já to za morální nepřijímám, nemohu se spoléhat na takovou možnost, že to někoho odradí.

    "Navíc, ta strana konfliktu, která se jako racionální NEJEVÍ, má při rovnáze sil vždy strategickou výhodu."

    To je možná pravda, ale já v takové zemi žít nechci.

    "Domnívám se, že první část tvrzení je nejednoznačná, s druhou částí tvrzení nesouhlasím."

    To nechápu proč? Není právě na tom tvrzení postavená doktrína vzájemného sebezničení?

    "A jediný možný, správný a morálně obhajitelný závěr, který plyne z předchozí odpovědi pro humanistu zní -- tyto zbraně nemají právo ani důvod existovat."

    S tím nesouhlasím. Je to spektrum, a některé zbraně (třeba chemické, biologické a jaderné) lze (v rámci obrany) odmítnout, aniž bychom museli odmítnout jiné.
    JS
    March 8, 2016 v 0.23
    proč se asi neshodneme
    Ono, ten důvod, proč se asi neshodneme, spočívá v tom, jak nahlížíme na ten případný vojenský konflikt.

    Vy se na to díváte, řekněme konzervativně, jako na soupeření dvou kultur, které vzájemně druhou stranu nepovažují za lidi. Proto uvažujete ve vojenských intencích, jak protivníkovi způsobit co největší ztráty.

    Já se na to dívám spíš liberálně, tj. že prostě půjde pro většinu obyvatel obou stran o nešťastnou situaci, v které se octli díky zarputilosti jedné či obou svých vlád. Z takového pohledu je použití jaderných zbraní jen dodatečnou humanitární katastrofou.
    + Další komentáře