Parlamentní volby v Británii jsou vzdálené dlouhé čtyři roky a většina mezinárodní pozornosti se letos bude upírat na připravované referendum o vystoupení z Evropské unie. Začátkem května se však uskuteční ještě jedno, dost možná srovnatelně důležité hlasování, které rozhodne o příštím směřování klíčové evropské metropole.

Význam Londýna pro Británii i pro Evropu není možné přecenit — a jak ukazují statistiky, ve skutečnosti od osmdesátých let neustále stoupá. Zatímco jiná a kdysi bohatší britská města upadají, hlavní město se rozrůstá jak ekonomicky, tak počtem obyvatel: více než osmimilionový Londýn v současnosti představuje téměř čtvrtinu celého britského HDP. Ekonomická váha zkombinovaná se symbolickým významem bývalého centra největšího světového impéria dává tušit, jak zásadní je volba starosty a dozorujícího zastupitelstva pro hlavní britské politické strany.

A pro jednu z nich obzvlášť.

Pomyslně osudový bude květnový střet pro Labour Party a jejího nového předsedu Jeremyho Corbyna, který jednoduše musí dokázat, že svým radikálním programem dokáže oslovit dostatek voličů — a že se mu strana mezitím nerozpadne pod rukama. Od jeho volby v září minulého roku jsou totiž labouristi v jakési permanentní studené válce mezi Corbynovým „rudým“ táborem a „blairisty“ toužícími po středové politice bývalého ministerského předsedy.

Prohra v Londýně by Corbyna přivedla do velmi nepříjemného postavení. Mnoho blairistů vykládá místní volby přímo jako referendum o svém předsedovi a jeho okolí. Slovy předního centristy a poslance Tristrama Hunta: „Londýn je labouristické město. Takže se oprávněně očekává, že vedení strany ho dokáže získat.“