Skotská vláda požádá o nové referendum o odtržení

Petr Jedlička

Kabinet SNP pod vedením Nicoly Sturgeonové přiměl ke kroku oficiálně „přezíravý přístup“ Londýna k hájení skotských zájmů při přípravách na Brexit. Pokud žádosti vyhoví brtiský parlament, mělo by se hlasovat do dvou let.

Skotská autonomní vláda tvořená zástupci Skotské národní strany (SNP) v čele s předsedkyní Nicolou Sturgeonovou se pokusí vyvolat druhé závazné referendum o odtržení své země od Velké Británie. Ve zvláštním vystoupení to potvrdila sama první ministryně v pondělí 13. března — přesně pět měsíců poté, co Sturgeonová danou možnost poprvé plnohodnotně nadnesla.

Hlavním důvodem k opakování referenda, které se ve Skotsku konalo v září 2014, je dle Sturgeonové „zásadní zásah do práv skotského lidu“, jenž hrozí nastat v souvislosti s vystoupením Británie z EU, takzvaným Brexitem, pokud by nastal v podobě, k jaké vede stát současná britská vláda konzervativců Theresy Mayové.

Skotská premiérka zároveň uvedla, že vláda v Londýně nevyvinula od loňského hlasování o Brexitu „sebemenší snahu o kompromisní dohodu“, která by vyšla vstříc požadavkům skotského kabinetu v dané oblasti „byť třeba o píď“.

„Jestliže (Londýn) dokáže ignorovat Skotsko v tak důležitých otázkách, jako je EU a jednotný trh, pak je jasné, že může klidně ignorovat náš hlas i kdykoliv jindy u jakéhokoliv dalšího tématu,“ uvedla Sturgeonová v pondělním oznámení, a ještě doplnila:

„Možnost nic neměnit se už dále nenabízí (kvůli potvrzenému Brexitu). Dáme však skotskému lidu volbu, jaký druh změny chce.“

Prakticky vzato si musí Sturgeonová a její vláda nechat žádost ještě schválit skotským parlamentem. V něm ovšem drží vládní SNP 63 mandátů ze 129 celkových a žádost slíbilo podpořit také šest poslanců Skotské strany zelených. Dá se tak brát téměř za jisté, že žádost bude po parlamentní schůzi příští týden oficiálně podána.

Důvody kroku, oprávněnost, důsledky

Znalci britské politiky připomínají, že strana Nicoly Sturgeonové — SNP — vyhrála loni skotské parlamentní volby s programem, v němž další referendum o odtržení výslovně připouštěla, pokud „by Skotsko bylo vytrženo z EU proti své vůli“.

Celkem 62 procent skotských účastníků loňského hlasování o Brexitu se přitom vyslovilo pro setrvání v EU; odchod jich podpořilo 38 procent. Pro setrvání v rámci Británie se vedle toho v prvním referendu o odtržení vyslovilo jen 52 procent hlasujících; odchod jich podpořilo 48 procent.

Komentátoři se nyní přou, nakolik je Sturgeonová v právu a nakolik spíše jen využívá situace. Nejednotný je také názor na to, zda by případné odtržení — a následné separátní členství v EU — Skotsku prospělo, či nikoliv. Shoda je, že by velmi záleželo na dalších okolnostech skotsko-britského rozchodu, například na dohodě o pokračování britských armádních zakázek pro skotské loděnice, skotském pronájmu severomořské základny britské flotile a podobně.

Rozložení výsledků loňského hlasování o Brexitu. Názor Skotska byl jednoznačný. Zdroj WmC

V otázce, zda druhé skotské referendum skutečně proběhne, se většina pozorovatelů kloní spíše k variantě, že ano. Z části se tak děje i proto, že předseda opoziční Labour Party Jeremy Corbyn už oznámil, že jeho strana bránit skotskému referendum nebude.

„Skotové potřebují souhlas londýnského parlamentu, aby závazné referendum k takovéto otázce vypsali (...) a ten, technicky vzato, může říct ne. Politicky však bude mimořádně těžké odmítnout. Skutečná bitva se tedy povede spíše o to, kdy (...) a za jakých podmínek referendum proběhne,“ hlásil v pondělním vysílání BBC Philip Sim, stálý zpravodaj stanice sledující skotskou politiku.

Hlasovat před Brexitem, nebo po něm?

Nicola Sturgeonová v oznámení uvedla, že by se referendum mělo konat mezi začátkem podzimu 2018 a jarem 2019 — tedy v období, kdy už budou podmínky Brexitu známy, ale fakticky bude Británie ještě v EU. Britské vládě by přitom dle zpravodaje BBC Sima více vyhovovalo, kdyby se hlasovalo až po vlastním Brexitu, tedy po jaru 2019.

Unijní reprezentace přitom na každý pád bude skotskou kartu v jednáních využívat. Z tohoto hlediska je krok Sturgeonové vnímán jako těžká rána pro politiku londýnské konzervativní premiérky Theresy Mayové, která slíbila jednat s EU velmi sebevědomě a jako zástupkyně světové mocnosti upřednostňovat odchod zcela bez dohody před špatnou dohodou.

V kontextu pondělního kroku Sturgeonové je zřejmé, že příslušný „odchod bez dohody“ by v Británii extrémně zvýšil šanci, že Spojené království přijde právě o Skotsko.

„Dnešní krok (skotské premiérky) přinese novou nejistotu a rozdělení (...) Omezené vidění, jež SNP předvedla, je hluboce politováni hodné,“ uvedla v reakci na oznámení Sturgeonové samotná britská premiérka Mayová.

Další informace:

The Guardian Scottish independence: Nicola Sturgeon fires starting gun on referendum

The Guardian Scottish independence: why a second vote is back on the table

New Statesman For Nicola Sturgeon, a second Scottish independence referendum is win-win

BBC News Scottish independence: Nicola Sturgeon to seek second referendum

BBC News Nicola Sturgeon retaliates first

The Independent Nicola Sturgeon announces second Scottish referendum

    Diskuse
    March 15, 2017 v 13.49
    Doplnění -- aktuální podpora odtržení
    Dnes byla publikována data ze dvou aktuálních výzkumů a výsledek je jednoznačný: The Scottish Daily Mail's poll: 53% pro odchod, 47% pro setrvání v Británii; The Times Scotland's poll: 57% pro odchod, 43% pro setrvání.
    IH
    March 16, 2017 v 10.29
    Zabíjení referend a úctyhodných států
    Problém referenda, nejen britského, je, že stoupenci statu quo prohrávají poprvé hned definitivně, zatímco odpůrci opakují své pokusy, až do upachtěného únavového vítězství. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu... Přitom se ani pro tuto definitivní změnu nežádá hlas absolutní většiny oprávněných voličů.
    Stoupenci brexitu referendum vyhráli a nové zadání bylo politiky adoptováno. Protagonisté úsilí o nezávislost Skotska prohráli a na druhý den sdělili, že referendum zkusí (za čas) znovu. Za normálních (jiných) okolností by na repete museli přece jen déle čekat, vzhledem k hrubé politické chybě konzervativců (Camerona) však mohou (ti samí) stoupenci samostatnosti působivě operovat zásadní změnou, již musí reflektovat, totiž odhlasovaným vystoupením UK z EU. Takže Británie je na tom dost podobně jako ČSFR zrovna před 25 lety. Jen to půjde pomaleji a na případnou rozumnou dohodu bude přece jen více času, a tedy aspoň nějaká šance.
    March 17, 2017 v 12.07
    Je tam ale ještě jeden důležitý aspekt, pánové...
    Ono se to v podobných debatách občas zapomíná, ale je to důležité -- strana SNP měla zopakování referenda za daných podmínek v programu, se kterým vyhrála po prvním prohraném referendu drtivě skotské parlamentní volby. Nejde zde tedy -- domnívám se -- o nějaké obyčejné opakování pokusu, jak píše pan Horák. Ta strana dostala od rozhodující části voličů mandát referendum zopakovat.

    Podobně to bylo třeba v Irsku se Smlouvou z Nice, která v referendu neprošla, a premiér Ahern kandidoval v dalších volbách s tím, že pokud vyhraje, referendum proto a proto zopakuje -- a voliči mu dali důvěru.

    Naroti tomu třeba opakované referendum o Lisabonské smlouvě probíhalo bez podobného mandátu a tam je poznámka pana Horáka, přijde mi, na místě.

    Ale teď to Skotsko je vnímám opravdu jinak.
    IH
    March 17, 2017 v 15.46
    V referendu o nezávislosti Skotska hlasovalo v roce 2014 pro 1,618 mil. voličů. Proti bylo 2,002 mil. voličů. Oprávněných voličů bylo celkem 4,283 mil., takže účast dosáhla 84,6 %. Pro nezávislost hlasovalo 37,77% občanů s hlasovacím právem.
    V roce 2015 ve všeobecných volbách získala SNP 50% hlasů, což bylo vzhledem k účasti 71,1% 1,454 mil. hlasů. Dá se tedy říci, že 90% těch, kteří hlasovali pro nezávislost Skotska, přišlo následující rok podpořit SNP.
    IH
    March 18, 2017 v 0.00
    Vysvětlení
    Původně jsem psal o tom, že opačné výsledky referenda obecně nemívají stejně vážné důsledky. Kriticky jsem se dotkl i vlastně nízkého (a jednorázového) počtu hlasů, jež stačí ke změně staletého státního uspořádání. Připustil jsem, že nyní je k novému hlasování důvod (byť jsem tak učinil formulací o možnosti SNP "působivě nyní operovat změnou"). Politici by ovšem také měli nelenit, poznamenal jsem. Ač jsem k praxi referend v zjitřené a neracionální atmosféře ochladl, myslím, pane Kolaříku, že tu nejspíš nejsme v rozporu.
    MP
    March 18, 2017 v 11.26
    Ivovi Horákovi
    Ono je pořád lepší rozbíjet stát jako důsledek referenda provedeného při dodržení demokratických procedůr než jako výsledek dohody politiků, kteří to rozbití ani neměli ve volebním programu ... řekl bych jako člověk narozený v Československu.

    O situaci, kdy napřed vojensky rozbiju stát a pak pořádám referendům pod samopaly ani nemluvě.

    Mimochodem: Oni zastánci udržení státu za sebou buď mají mnohaletou tradici, na jejímž základě mohou ukazovat aktuální prospěšnost stávajícího uspořádání -- anebo tuto tradici nedokážou aktualizovat a pak ji sami změnili v represivní žvást.
    IH
    March 18, 2017 v 20.33
    Martinu Profantovi
    Vcelku nemám námitek...
    March 20, 2017 v 10.13
    Další vývoj
    Surgeonová v posledních prohlášeních poněkud ubírá z razance. V neděli dokonce uvedla, že by referendum nemuslo být v letech 2018, 2019, a třeba o něco později. To by znamenalo, že Skotsko opustí EU spolu se zbytkem Británie, a pak se po vyhodnocení důsledků bude případně snažit o samostatnost + znovupřistoupení k EU...

    Skotská první ministryně pak dále přímo uvedla:
    "It is for [May] then to say what timescale she thinks would be appropriate and then yes I am happy to have that discussion within reason,"