To hlavní na skotském referendu

Petr Jedlička

Vedoucí zahraniční rubriky DR přibližuje specifika debat před hlasováním o skotské nezávislosti a vysvětluje, proč je referendum pro Skoty přínosem, ať už dopadne jakkoliv.

O velkém referendu, v němž mohou Skotové 18. září rozhodnout o odtržení své země od Spojeného království, bylo již napsáno mnohé. Jedno však myslím stále zaniká. Případné „Ano“ pro nezávislost znamená pouze začátek, a to začátek všeho. Kromě toho, že vláda v Londýně výsledek referenda uzná, totiž není předjednáno téměř nic.

Domluvit bude zapotřebí všechny technické aspekty odtržení včetně rozdělení dluhu, měny, penzijních fondů či příjmů z ropy. A v rámci osamostatněného Skotska bude nezbytné stanovit i všechny parametry nového státu, tedy krom ondřejské vlajky a znaku s bodlákem.

↗
Foto Wikimedia Commons

Jak se popsaná skutečnost projevuje a jaké má důsledky?

Předmětem vychvalovaných skotských debat, do nichž se dnes podle pozorovatelů zapojují všechny společenské vrstvy, není to, co bude, ale to, co by mohlo být. V dobrém i zlém. A jednotlivé scénáře zastřešují především dvě korespondující emoce — naděje a strach.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
, psycholog
September 14, 2014 v 20.21
Česká levice se může postupně probírat
Jsem rád za tento i další komentáře. Ještě před nedávnem levicoví čtenáři nejen DR označovali skotské aktivisty "nacionalisty" a "separatisty". Separatisty samozřejmě jsou, ale v češtině jde o pejorativní výraz. Nyní mohou se závistí vzhlížet k tomu, co se ve Skotsku děje - tedy na koncert demokracie, diskuse lidí v ulicích. Mnohem větší naděje na realizaci dalších progresivních kroků z aktivity regionalistů, zatímco "New Labour" nebo jiné soc. dem. v Evropě zůstávají ostudně po boku dalších představitelů evropského establishmentu, kteří žádoucí změny blokují.

"Yes" for a New Scottland and for a New Europe.