Severoirská Sinn Féin chce referendum o odtržení, inspirují ji Skotové
Petr JedličkaČelní představitel severoirských republikánů chce nechat spoluobčany rozhodnout, zda se nepřipojit opět k Irsku. Velkopáteční dohoda s referendem počítá, dle znalců jde ale spíše o vynucené gesto. Čím dál reálněji se naopak jeví podobné hlasování ve Skotsku.
Obyvatelům Severního Irska by měla být dána možnost rozhodnout, zda chtějí setrvat ve svazku s Velkou Británii, nebo se znovu připojit k Irsku. Pro list The Irish Examiner to v pondělí uvedl čelní představitel severoirské odnože strany Sinn Féin a místopředseda severoirské vlády Martin McGuinness.
Příslušné referendum by dle politika mohlo konat už po příštích volbách.
„(Referendum) může být uspořádáno kdykoliv mezi léty 2016 až 2020 či 2021,“ uvedl McGuinnes doslova. „Nevidím, žádný důvod, proč by se konat nemělo,“ dodal s tím, že je přesvědčený, že myšlenku podpoří i Demokratická unionistická strana (DUP).
DUP volí především severoirští protestanti. Se Sinn Féin přitom dnes tvoří velkou koalici.
Britská vláda je k vypsání příslušného referenda vázána Velkopáteční dohodou z roku 1998, jež ukončila ozbrojený odboj Irské republikánské armády a dala zemi současnou autonomii. Podle dohody tak musí učinit za situace, kdy si většina Severoirů odtržení (resp. připojení k Irsku) přeje.
Může to projít?
To, zda většina obyvatel Severního Irska skutečně žádá odtržení, je dlouhodobě sporné. Průzkumy hovoří spíše pro opak. Dle BBC se ale Sinn Féin k referendu zavázala v posledním volebním programu (z dubna 2011). Podle znalců oslovených Reuters pak nyní, v čase, kdy o referendu o vlastní nezávislosti usilují Skotové, nemůže prostě mlčet.
„Lze to pochopit (...) ale prakticky to nemůže uspět,“ uvedla například Margaret O'Callaghanová, politoložka z Queen's University v Belfastu.