Skotská nezávislost je opět téma. Její příznivci mohou ovládnout parlament

↗

Současná skotská premiérka a předsedkyně SNP Nicola Sturgeonová se svým předchůdcem Alexem Salmondem, nyní konkurentem a zároveň potenciálním spojencem. Foto archiv MartinPlaut.com

Mnozí předpovídali, že letos zastíní vše covid, realita je však složitější. Ukazuje to i současná kampaň před skotskými paralamentními volbami, které se uskuteční 6. května. Progresivně nacionalistická Skotská národní strana (SNP), jež zemi posledních třináct let vládne, slibuje tentokrát po eventuálním vítězství využít pobrexitové situace a splnit svůj dlouho odkládaný závazek — prosadit druhé referendum o skotské nezávislosti. Podle průzkumů se přitom zdá, že volby SNP vyhraje ještě výrazněji než naposledy — v roce 2016.

„Není už otázkou, zda SNP vyhraje, ale jak moc,“ uvedl pro skotský National politolog John Curtice.

↗

Skoti odevzdávají ve volbách do svého parlamentu dva hlasy. Jedním volí svého obvodního poslance většinově, druhým stranu ve svém regionu proporčně. Zde aktuální podpora stran v obou typech hlasování. Grafika Europe Elects

Tradiční celobritské strany — konzervativci, labouristé a liberální demokraté — vedou proti SNP kampaň, jež cílí právě na její přihlášení se k starému závazku. Tvrdí, že strana je pohlcena svou separatistickou agendou, a odsouvá tak na druhé místo hlavní objektivní problém dneška: boj s pandemií covidu-19 a obnovu hospodářství. Kampaň SNP na to však zatím vcelku úspěšně reaguje.

„Ne, absolutní prioritou je teď covid. Řeším jej poslední rok doslova každý den (…) Ale ona obnova není něco neutrálního. To, k čemu obnovujete, to, jakou zemi se snažíte budovat, právě to formuje rozhodnutí, jež vláda dělá. A v dnešních pořádcích rozhoduje (o vývoji ve Skotsku) z velké části Boris Johnson a Westminster (…) někdo, koho tu lidé nevolili, a je velké nebezpečí, že věci nebudou směřovat tam, kam (Skoti) chtějí,“ uvedla ke kritice v první velké debatě lídrů skotských stran Nicola Sturgeonová, předsedkyně SNP a skotská premiérka.

Specifikem letošních voleb bude nad to i fakt, že vedle klasických skotských nacionalistů kandiduje i nová separatistická formace Alba někdejšího šéfa SNP a premiéra Alexe Salmonda. Salmond čelil v minulých letech sérii obvinění ze sexuálního obtěžování a souvisejících deliktů. Dlouho byl proto považován za politicky odrovnanou osobu. Loni ho ale soud prohlásil za nevinného a dnes se pokouší stále oblíbený politik o návrat.

Kvůli specifickému volebnímu systému, skládajícímu se z poměrné i většinové části, může Salmondova formace nakonec oslabit více protiseparatistické strany než SNP — i Salmond samotný ostatně rámuje svůj comeback jako snahu o zajištění separatistické většiny.

V posledních volebních prognózách chybělo SNP k jednobarevné většině už jen jedno křeslo. Svoje zastoupení může získat navíc i sama Alba, a pak jsou zde ještě sílící Skotští zelení — strana, která chce případné druhé referendum o nezávislosti podpořit rovněž.

Otázka kompetencí a jak na to

Skotská vláda a parlament (tzv. Holyrood) mají dle stávajících pořádků na skotském území suverenitu nad výběrem a přerozdělováním části daní, rozvojem regionů, záležitostmi školství a zdravotnictví, nad fungováním policie a soudů či ochranou životního prostředí. Celobritská vláda a parlament v Londýně (Westminster) rozhodují o obecných ekonomických otázkách, zahraniční politice a obraně, přistěhovalecké politice, sociální politice a ústavních záležitostech.

Otázka referenda o případném odtržení patří dle většiny výkladů právě do ústavních záležitostí, a tak chtějí skotští nacionalisté nejdříve s Londýnem vyjednávat. Jestliže však britský premiér Johnson a jeho konzervativní většina v parlamentu druhé referendum odmítnou — což signalizují —, slibuje SNP předložit příslušný zákon separátně v Holyroodu.

Zpráva●Adam Rektor-Polánek

Podpora nezávislosti roste i ve Walesu, od roku 2018 stoupla na dvojnásobek

Není jasné, zda by šlo o nezákonný krok, i kdyby bylo referendum koncipováno jako konzultační. V britské politické kultuře je nicméně obtížné podobné procesy blokovat, pokud se opírají o vůli většiny lidu. Ta by zde mohla být vyjádřena právě chystanými parlamentními volbami.

„V průzkumech čistě k tématu odtržení vede od jara 2020 většinou tábor pro nezávislost. Jde však o vedení velmi těsné. Je tak otázkou, zda by SNP chtěla dnes referendum skutečně pořádat, anebo se slibem spíše jen politicky pracuje. Těsná většina totiž neznamená jasný výsledek, jak je ostatně v paměti od prvního referenda,“ připomněl na TLDR Jack Kelly, šéfanalytik tohoto kanálu.

První referendum o skotské nezávislosti se konalo po dohodě s celobritskou vládou 18. září 2014. Průzkumy v týdnech před ním předpovídaly těsný výsledek. Rozdíl byl ale nakonec větší než deset procentních bodů — 44,7 procenta pro nezávislost, 55,3 proti.