↗

Význam role skotské Labour party může dále vzrůst příští rok, kdy jsou očekávány britské všeobecné volby a labouristický volební výsledek ve Skotsku může poměrně zásadně ovlivnit počet rozložení sil v Dolní sněmovně. Foto Andy Buchanan, AFP

Britská Labouristická strana během svých velkých reforem veřejné správy na konci 90. let ustavila velmi autonomní skotskou politickou administrativu. Vedle regionální vlády byl zřízen také přímo volený Skotský parlament, z něhož může skotský kabinet odvozovat svou legitimitu.

Historicky patřilo Skotsko mezi bezpečné labouristické bašty, kde strana získávala oproti své konkurenci stabilně největší počet hlasů. Během angažmá Konzervativní strany v londýnské vládě sehrávalo Skotsko roli jakéhosi progresivního „protipólu“ vůči zdrženlivé politice Toryů. Tak to trvalo až do přelomu tisícíletí, kdy Skotové získali autonomii vůči rozhodování ve Westminsteru. Labouristé ale i další strany v reakci na tento krok založili autonomní politické „pobočky“ vlastních stran.

Tyto nové subjekty existují dodnes a jejich činnost je do určité míry nezávislá na celonárodních partajích, ačkoli prakticky tvoří jeden kompaktní celek. Např. během voleb do Dolní sněmovny kandidují pod jednou společnou značkou a tvoří jeden poslanecký klub. Postavení členů skotských stranických poboček je ale velmi důležité v symbolické rovině — je jím legitimizována určitá samostatnost Skotska.

Úspěch a pád

Vraťme se ale ke skotským labouristům. Ti i po procesu devoluce (tedy po onom předání části pravomocí westminsterské vlády nově zřízeným orgánům v Edinburghu) ovládali skotskou politiku. Společně s Liberálními demokraty utvořily první vládu pod vedením Donalda Dewara. Po jeho předčasné smrti i nadále pokračovala spolupráce těchto dvou pokrokových stran až do roku 2007. V tomto roce pozice Labour Party ve Skotsku citelně oslabila, když ve volbách obsadila až druhé místo za v té době posilující Skotskou národní stranou (SNP).