Jen málokdy skončí nějaké volby tak, že je s výsledkem spokojen takřka každý. Z aktuálních reakcí skotských stran na ty proběhlé do skotského parlamentu — tzv. Holyroodu — to přitom právě takto vypadá. Levicoví skotští nacionalisté (SNP) slaví samozřejmě proto, že opět vyhráli. Opoziční konzervativci však zároveň, protože udrželi rekordní podporu z minulých voleb a navzdory brexitu a Borisi Johnsonovi neoslabili.

Skotští labouristé sice nakonec o dvě křesla přišli, ale pod novým lídrem Anasem Sarwarem se vytáhli z loňských čtrnácti procent na letošních jednadvacet, respektive osmnáct. Ve většinové části voleb nad to dostali 584 tisíc hlasů — skoro stejně jako konzervativci.

Malí Zelení budou pak mít osm poslanců namísto dosavadních šesti. A liberální demokraté mohou slavit, že se v parlamentu i jako strana na ústupu se čtyřmi mandáty udrží.

Jediným, kdo přiznává porážku, je dnes Alex Salmond — bývalý předseda SNP obtěžkaný skandály. Jeho nová strana Alba získala jen necelá dvě procenta, a tudíž neprorazila.

Skutečný vítěz vítěz je nicméně jen jeden — skotští nacionalisté v čele s předsedkyní vlády Nicolou Sturgeonovou. Ve většinové části voleb získali 62 křesel ze 73 rozdělovaných; v proporční části pak 40 procent hlasů. Celkově budou mít 64 poslanců ze 129, což je o jednoho více než doposud a jen o jednoho méně než jednobarevná většina. Druzí konzervativci nebudou mít ani polovinu nacionalistických mandátů. Co bude nyní?

Druhá žádost a soudy

Země má za sebou vášnivou kampaň, jež se odrazila v rekordní volební účasti — 63,4 procenta. Nový parlament se přitom poskládá v zásadě tak, jako ten dosavadní. Bereme-li věc čistě stranicky, změnila držitele pouze tři křesla ze 129 celkových. Všechna tato tři křesla ovšem přešla od stran odmítajících druhé referendum o nezávislosti k jeho stoupencům. Nový poměr sil v Holyroodu tak bude 72 jasně pro referendum, 57 více méně proti. A to už je citelný rozdíl.

Předsedkyně SNP a skotské vlády Sturgeonová hned po oznámení výsledků uvedla, že hodlá postupovat přesně tak, jak slíbila — řešit přednostně koronavirus a hospodářské oživení, ale současně nezapomenout na „právo Skotů rozhodnout si o vlastní budoucnosti“. Skotsko tedy bude podle Sturgeonové žádat Londýn o druhé referendum, protože Spojené království po brexitu není tím předbrexitovým — tím, ve kterém se Skoti rozhodli v prvním referendu v roce 2014 setrvat.

A Londýn dle Sturgeonové nemůže nyní po dalším vítězství SNP požadavku nevyhovět, „pokud ctí principy demokracie“. „Londýn“ však ústy Borise Johnsona zatím stále namítá, že Skoti před rokem 2014 slíbili, že budou výsledky prvního referenda respektovat...

Podle stávajícího výkladu ústavních pravidel nemůže skotská vláda ani Holyrood donutit britskou reprezentaci, aby referendum povolila, respektive vypsala. Sturgeonová proto plánuje zároveň s parlamentním posvěcením otevřít debatu právě nad ústavními principy a zapojit soudy.

Boris Johnson už jednou ústavní při prohrál. Nyní se bude řešit otázka, jak moc může britská reprezentace omezovat Skotům právo na sebeurčení a co případně může pro sebeurčení udělat sám skotský parlament — například jak by se k britskému právu mělo, kdyby vyhlásil referendum jednostranně, byť třeba jen jako konzultační plebiscit.

Bude to zajímavá debata a zdá se, že skotští nacionalisté v ní nemohou ztratit. Pokud jim dají soudci zapravdu, mají vyhráno. Pokud ne, mohou to použít jako další argument neúnosnosti stávající podoby Spojeného království.

Premiér Johnson a jeho ministři už dnes bojují o píár vyznění celé věci — obviňují Sturgeonovou a SNP, že uprostřed pandemie chtějí otevírat složitou konstituční otázku. Všechno nicméně nasvědčuje tomu, že pandemie v Evropě do několika měsíců odezní a skotské aspirace bude třeba řešit.

SNP mohla ve volbách zvítězit ještě jednoznačněji — mohla získat více než 50 procent hlasů; mohla získat jednobarevnou většinu. Další vývoj by byl však zřejmě stejný. Díky čtvrtému vítězství pro SNP ve Skotsku v řadě a rekordnímu zisku skotských Zelených, kteří jsou také pro nezávislost, bude mít Sturgeonová k dispozici hlasy nejméně 55 procent poslanců. Skotsko po letošních volbách je tak o další krok blíže k druhému referendu. Třebaže nejde ještě o krok poslední.