„Mimořádné, nevídané, měnící poměry — politické a ústavní dopady dnešního rozhodnutí (Nejvyššího soudu) těžko přecenit.“ S touto formulací komentuje právní expert BBC Clive Coleman úterní verdikt britského Nejvyššího soudu, který prohlásil letošní prorogaci parlamentu — ceremoniální uzavření sněmoven mezi jednotlivými schůzemi — za nezákonnou.

To, co letošní uzavření parlamentu odlišovalo o dřívějších, bylo jeho načasování a délka. Premiér Boris Johnson ji stanovil na více než měsíc, přičemž obvykle trvá čtyři až šest dní. Navíc si vybral část letošního září a října — pět týdnů z osmi předcházejících stále platnému datu britského odchodu z EU.

Kritici Johnsona již od počátku tvrdili, že tradiční premiérskou pravomoc zneužil v politickém boji. Soud ve svém verdiktu podobně ostře nemluví, konstatuje však, že „rozhodnutí (premiéra) doporučit Jejímu Veličenstvu (královně) prorogaci parlamentu bylo nezákonné, neboť v důsledku (...) zkrátilo parlament na jeho schopnosti vykonávat funkce předepsané ústavou, a to bez dostatečného opodstatnění“.

Předsedkyně Nejvyššího soudu Lady Hale dále uvedla, že se na verdiktu shodlo všech jedenáct soudců jednomyslně, že aktuální prorogace tedy neplatí a že je na předsedech parlamentních komor, jak s daným verdiktem naloží.

Výrazný předseda Dolní sněmovny John Bercow, jenž patřil k nejhlasitějším kritikům Johnsonova kroku, zareagoval obratem prohlášením, že schůze sněmovny bude pokračovat ve středu, a to v 11:30 londýnského času. Podle Johnsonových plánů se přitom měli poslanci sejít až v polovině října.