Ne od poloviny října, jak uváděly včerejší souhrny, ale už od poloviny září může v Británii začít další dějství bitvy o podobu brexitu — nyní uzavřený parlament se totiž již brzy možná opět otevře. Mohlo by se tak stát na základě rozhodnutí britských soudů. Vyšší odvolací soud ve Skotsku totiž dal ve středu za pravdu skupině poslanců v čele s Joannou Cherryovou, která napadla zákonnost srpnového rozhodnutí premiéra Johnsona ukončit ve druhém zářijovém týdnu probíhající schůzi parlamentu a přerušit chod instituce až do 14. října.

V dosud zveřejněné části rozsudku skotský soud konstatuje, že krok premiéra Johnsona byl prokazatelně motivován „nepřípustným záměrem obstruovat práci parlamentu“. Dále pak rozsudek uvádí: „Soud s ohledem na řečené vyhlašuje, že premiérovo doporučení Jejímu Veličenstvu královně (ukončit dosavadní schůzi) a následné uzavření parlamentu bylo nezákonné, a tudíž je neplatné a neúčinné.“

Britská vláda již vyslovila prostřednictvím mluvčího politování nad rozsudkem a potvrdila, že dala odvolání k Nejvyššímu soudu. Ten bude případ posuzovat příští úterý spolu se dalším podobným — podnětem protibrexitářské aktivistky Giny Millerové a konzervativního expremiéra Johna Majora.

Rozuzlení kauzy bude tedy známo po 17. září. Pokud dá přitom Nejvyšší soud za pravdu skotskému odvolacímu či rozhodne obdobně u odvolání Giny Millerové, může se parlament znovu ve druhé polovině září sejít a pracovat.

Možné důsledky

Dle prvních analýz v britském tisku může mít rozhodnutí skotského soudu zajímavé dopady na vnímání vztahu mezi monarchou a volenou politickou reprezentací. Odrazit se též může na budoucí podobě využívání tradičních ústavních zvyklostí.

Z hlediska aktuálního dění je ovšem důležitější, že případná obnova činnosti parlamentu uspíší další očekávaný střet mezi aktuální opoziční většinou a vládou Borise Johnsona. Opozice se snaží premiéra aktuálně donutit, aby zásadně zprůhlednil fungování kabinetu — ještě během posledního dne jednání parlamentu, tedy v pondělí, stihla schválit oficiální apel, aby vláda zveřejnila komunikaci premiéra s poradci ohledně přístupu k brexitu a oficiální dokumenty analyzující dopady případného brexitu bez dohody.

Pokud by začal parlament znovu pracovat, musel by Johnson zdůvodňovat, proč těmto apelům nevyhoví. Rovněž je mezi poslanci silná tendence nutit členy vlády ke zveřejňování podrobností o stavu jednání s EU. Ta podle Johnsona „pokračují zdárně“, podle hlav států a vlád EU i novinářů však takřka neprobíhají.

Vláda naopak v posledních jednacích dnech usilovala ve sněmovně o vyvolání předčasných parlamentních voleb, které by se konaly ještě před 31. říjnem, a daly tak Johnsonovi naději na opětovnou kontrolu situace.

Kombinace neúspěchu dosavadních vládních pokusů a uzavření parlamentu do 14. října znemožnila předčasné volby před dosud platným datem brexitu, to jest 31. říjnem — v Británii totiž musí následovat po vyhlášení voleb nejméně pětitýdenní období pro kampaň. Jestliže se však parlament znovu sejde, bude možnost předčasných voleb v říjnu znovu otevřená. A pokud by navíc vyhráli tyto volby skalní brexitáři, může Británie stihnout nakonec i odchod z EU právě k 31. říjnu, a to v režimu bez dohody. 

Další informace:

Sky News Demands to recall parliament as court rules suspension unlawful

BBC News Judges rule Parliament suspension is unlawful

The Guardian Scottish judges rule Boris Johnson's prorogation unlawful