Britská opozice stihla prosadit omezení brexitu, další bitva se čeká v říjnu

Na brexit bez dohody k 31. říjnu může teď dojít jen v případě, že Johnsonova vláda poruší či obejde zákon, nebo při nepravděpodobných scénářích, že odklad britského vystoupení odmítne EU či tvrdý brexit schválí sám britský parlament.

(pjed)

10.09.2019 11:50

Aktualizováno: 17:29

Bennův zákon o brexitu

A1


Bennův zákon („Benn Bill“ dle předkladatele Hilaryho Benna) je zákon schválený společně všemi parlamentními stranami britské opozice a skupinou konzervativních, tedy do té doby vládních poslanců na začátku září 2019. Svými stoupenci je vykládán především jako pojistka proti eventualitě tvrdého brexitu – proti vystoupení Velké Británie z EU k 31. říjnu 2019 bez jakékoliv dohody.

Zákon konkrétně zavazuje britského premiéra, aby požádal nejpozději 19. října 2019 EU o odklad brexitu, a to k 31. lednu 2020, pokud A) britský parlament neschválí právě do 19. října nějakou dohodu o podobě brexitu, nebo B) britský parlament neschválí do 19. října sám brexit bez dohody.

Zákon obsahuje i doslovné znění žádosti, jíž má premiér odeslat. Dále zavazuje premiéra odklad brexitu přijmout, a to i v případě, že EU navrhne jiné datum než 31. ledna. Nepřijmout návrh jiného data může dle zákona premiér pouze v případě, že o příslušném datu nechá hlasovat parlament a ten jej odmítne.

Do třetice pak zákon zavazuje celou vládu, aby v případě odkladu data brexitu předložila parlamentu před 30. listopadem 2019 zprávu o průběhu dalších jednání o brexitu, a pokud ji parlament neschválí, aby předložila další o svých budoucích plánech pro brexitová jednání.

Obecně vzato je Bennův zákon prostředkem, jímž si parlament bere do svých rukou větší díl kontroly nad výsledkem Johnsonova brexitového vyjednávání, respektive brexitových plánů. Svými podporovateli je zákon vykládán jako pojistka proti Johnsonvě případné snaze o brexit bez dohody, kterou u premiéra, který soustavně něco jiného dělá a něco jiného říká, nelze prý vyloučit.

Johnson a jeho stoupenci přitom označují Bennův zákon za kapitulační („Surrender Bill“), neboť dle jejich vnímání vzkazuje EU, že se Británie aktuálně vzdává tvrdého vyjednávání, tedy dalšího boje, o podobu brexitu – že zákon oslabuje britskou vyjednávací pozici.

Všemi náležitostmi stihl nakonec projít opoziční návrh takzvaného Bennova zákona, který zavazuje britského premiéra požádat EU o odklad vystoupení do 31. ledna 2020, pokud do 19. října neschválí britský parlament buď novou brexitovou dohodu, nebo brexit bez dohody. Stalo se tak do časného úterního rána – do okamžiku, kdy z rozhodnutí premiéra Johnsona končí dosavadní schůze parlamentu a začíná pětitýdenní uzávěra, po níž začne ceremoniálně nová schůze.

Boris Johnson tedy neuspěl s argumentací, že Bennův zákon zkomplikuje brexitová vyjednávání s EU, která prý „probíhají zdárně“, třebaže představitelé EU tvrdí opak. Premiérovi se také nepodařilo v pondělí ani na druhý pokus prosadit rychlé předčasné volby.

„Předčasné volby takřka určitě budou, protože Johnsonova vláda ztratila sněmovní většinu a po vyloučení jednadvaceti vzpurných poslanců z Konzervativní strany ji ani nemá moc šanci získat zpět. Do 31. října se ale nyní už nestihnou (...) Vzhledem k uzavření parlamentu a zákonné podmínce nejméně pěti týdnů na kampaně je nyní nejdřívějším reálným datem 21. listopad,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Daniel Kraemer, politický analytik stanice.

Představitelé všech opozičních skupin a stran před pondělním jednáním shodně uváděli, že důležitější než předčasné volby je zamezení brexitu bez dohody, který by podle nich bez Bennova zákona reálně hrozil. Jakýmkoliv Johnsonovým slibům a zárukám se přitom dle opozičníků nedá věřit, protože premiér v posledních letech opakovaně prokazatelně lhal, zneužíval procedurální pravidla, a navíc nedokázal ani doložit, že o brexitové dohodě s EU opravdu jedná.

„Tvrdý brexit k 31. říjnu může teď nastat pouze v případě, že některá ze zemí EU odmítne dát souhlas k odkladu britského vystoupení, což je vysoce nepravděpodobné, nebo že brexit bez dohody schválí v říjnu sám britský parlament, což je takřka nepředstavitelné, anebo že premiér najde nějaký způsob, jak Bennův zákon ohnout či obejít,“ shrnul v pásmu o posledním dění v Británii na France 24 Philip Turle, jeden z redaktorů pro dané téma na této stanici, a ještě doplnil:

„Zcela odvrácena hrozba no dealu samozřejmě není. Tvrdý brexit může stále nastat někdy později. O to se ale bude vést bitva znovu až ve druhé polovině října, kdy začnou britští poslanci opět schůzovat.“

Co bude nyní
Britská politická scéna se nyní vzpamatovává z jednoho z nejbouřlivějších týdnů za desítky let. Všem stranám opozice, rozmanitým frakcím i skupině konzervativců stavící se proti Johnsonově politice se podařilo shodnout na Bennově zákonu i na odmítnutí předčasných voleb do doby, než bude Bennův zákon naplněn. Johnsona naopak opustila nejen důležitá skupina poslanců, ale i několik členů kabinetu včetně premiérova vlastního bratra Joa či Amber Ruddové, ministryně práce a penzí a významné postavy Conservative Party.

Vláda nevyhrála v minulém týdnu ani jedno z hlasování, jež v parlamentu probíhala. Premiér přesto stále tvrdí, že Británii k 31. říjnu z EU vyvede, respektive že o další odklad brexitu nepožádá. V současnosti objíždí zemi a všude slibuje investice.

Amber Ruddová zdůvodnila svůj odchod z vlády „ztrátou jistoty, že kabinet usiluje primárně o brexit s dohodou“ a Johnsonovým „politickým vandalismem“. Foto archiv PoliticsHome

Británii čeká teď období stranických programových konferencí. Johnsonova vláda by měla dále oficiálně jednat o brexitové dohodě a pokračovat v přípravách na odchod z EU. Pokud Johnson však nezvolí nějaký postup na hranici práva, těžko si realisticky představit, že Británie Unii k 31. říjnu opravdu opustí. I kdyby totiž vláda v Bruselu nějakou minidohodu vyjednala a dala ji po 14. říjnu schválit parlamentu v souladu s Bennovým zákonem, většina pro konkrétní kompromis by se teď hledala kvůli posledním konfliktům ještě obtížněji než letos na jaře za vlády Theresy Mayové.

Část pozorovatelů je i proto přesvědčena, že Boris Johnson použije nakonec nějakou kličku, aby brexitu k 31. říjnu dosáhl – v posledních dnech se mluví například o možnosti zneplatnit žádost o odklad odchodu z EU vyžadovanou Bennovým zákonem následným odvoláním či o zneužití práva vyhlásit stav ohrožení, který dává exekutivě možnost některé zákony obejít.

Jiná část pozorovatelů ovšem věří, že Johnson se svým týmem počítá už naplno s pádem vlády při hlasování o důvěře mezi 14. a 19. říjnem a teď se bude především připravovat na kampaň. Právě po vyslovení nedůvěry začíná totiž v Británii běžet čtrnáctidenní lhůta na hledání nové vládní většiny, během níž by byl za současného poměru sil zřejmě sestaven provizorní opoziční kabinet „národní spásy“ – a ten by pak požádal o odklad brexitu místo Johnsona a vypsal předčasné volby.

Pro výsledek očekávaných voleb bude dle shody analytiků stěžejní, zda se dohodnou Johnsonovi konzervativci na společném postupu s protestní Brexit Party Nigela Farage. Výrazně méně pravděpodobná, ale též teoreticky představitelná, je volební aliance labouristů s liberálními demokraty, po níž by mohlo následovat i druhé brexitové referendum. 


Další informace:
BBC News Brexit: Parliament suspension begins as Johnson's election bid fails
Channel 4 News Boris Johnson and Jeremy Corbyn give speeches as parliament suspends
TLDR News Johnson Officially Shuts Down Parliament - Brexit Explained
France 24 Has Johnson lost control? Move to block no-deal Brexit triggers call for snap poll
BBC News Brexit's big week: Five things that happened this weekend
BBC News Could there be an early general election?
BBC News Is PM's Brexit deadline impossible?
BBC News Could a no-deal Brexit still happen on 31 October?
The Guardian Boris Johnson to prorogue parliament on Monday night
New Statesman Could Boris Johnson break the law to prevent a Brexit extension?


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Aktualizace Středa, 11.Září 2019, 11:36:41

Skotský vrchní soud uznal před několika minutami námitku, že Johnson nechal uzavřít parlament na tak dlouhou dobu z účelových, tedy jiných než zákonných důvodů, a rozhodl se jej tak zneplatnit. Bližší informace z rozsudku mají být zveřejněny v pátek. Z pozorovatelského hlediska je však už teď zřejmé, že vzniká nová situace. O důsledcích budeme informovat.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.