Británie: podzimní střet o brexit se zpřehledňuje, bude na dvě dějství

Johnsonem iniciované uzavření parlamentu na více než měsíc nutí odpůrce tvrdého brexitu jednat rychle. Jiné možnosti budou mít nyní v závěru staré schůze, jiné po zahájení nové schůze 14. října.

(pjed)

29.08.2019 19:09

A3

Ukončení jedné schůze parlamentu a zahájení nového zasedání provázejí četné obřady. Mezi schůzemi je parlament vždycky uzavřen, obvykle ale jen na několik dní, nikoliv na měsíc. Foto UoG Library

Kontury očekávaného střetu mezi odpůrci brexitářské politiky Borise Johnsona a jejími zastánci v britském parlamentu se vyjasňují: nejprve má přijít pokus zavázat vládu zákonem k žádosti o další odklad vystoupení z EU, respektive k brexitu pouze s dohodou. Následně, pokud se první pokus nepodaří, zkusí opozice vládu sesadit. V posledních vyjádřeních to uvádějí shodně zástupci labouristů, liberálních demokratů a opatrně i někteří konzervativci, kteří se dnes staví proti Johnsonovi.

„Jakmile se parlament příští týden znovu sejde, navrhneme jako první věc legislativu, která zabrání vládě v tvrdém brexitu. Ve vhodném čase bude pak následovat hlasování o nedůvěře vládě,“ shrnul pro BBC ve čtvrtek předseda labouristů Jeremy Corbyn.

Odpůrce brexitu bez dohody přiměl k jasnějším vyjádřením středeční tah premiéra Johnsona, který si vyžádal na královně slavnostní zahájení nové schůze parlamentu na 14. října. Nyní probíhající zasedání má přitom být ukončeno už ve druhém zářijovém týdnu a parlament na měsíc ceremoniálně uzavřen.

Johnson a jeho spolupracovníci hájí krok poukazem na přílišnou délku dosavadní schůze a „legislativní únavou“ – vláda chce údajně začít už před brexitem projednávat nové legislativní návrhy ohledně investic do zdravotnictví a infrastruktury, což jí má umožnit právě nová schůze. S ukončením staré schůze totiž padá veškerá rozjednaná legislativa pomyslně pod stůl a začíná se s novým plánem i návrhy.

Johnsonovi kritikové i drtivá většina pozorovatelů však soudí, že jde především o reakci na snahu parlamentní většiny, která je proti tvrdému brexitu, svázat vládě legislativními prostředky ruce.

To se může stát i nyní a dle zmíněných vyjádření se o to Johnsonovi kritikové také pokusí. S uzavřením parlamentu bude k dispozici ale daleko méně času a bude daleko snazší zastavit příslušné pokusy obstrukcí.

„Stoupenci vlády a tvrdého brexitu dávají najevo přesvědčení, že jejich odpůrci nemají právo využívat parlament k blokování vůle lidu vyjádřené referendem o brexitu. Stoupenci setrvání v EU, nového referenda i brexitu s dohodou naopak tvrdí, že protiprávně jedná Johnson, když takto zneužívá ceremoniální tradici (...) Příští týden můžeme na každý pád očekávat velice tvrdý střet,“ vysvětloval v pásmu Channel 4 Gary Gibbon, politický zpravodaj stanice.

Podrobnosti a důsledky
Někteří pozorovatelé se v minulých týdnech obávali, že Johnson nechá uzavřít parlament až do začátku listopadu, aby mu nikdo nezabránil vyvést zemi z EU bez dohody. To se nakonec nestalo.

Mimořádně dlouhé období mezi dvěma schůzemi ovšem parlament omezí i tak. Poslanci se sejdou poprvé po letních prázdninách v úterý 3. září. Zřejmě 12. září bude pak parlament uzavřen. Pokud budou chtít Johnsonovi odpůrci zavázat vládu k nějakému postupu, budou muset navrhnout příslušný zákon v režimu mimořádného jednání, a pak jej provést do několika dní jak Dolní sněmovnou, tak Sněmovou lordů.

Parlament se znovu sejde 14. října, kdy jeho novou schůzi zahájí slavnostně královna čtením legislativního programu vlády pro dané zasedání. Již 17. října se přitom koná summit EU, na němž by mělo být definitně vyjasněno, jak to nakonec s britským brexitem k 31. říjnu bude. Skupinka konzervativců, která Johnsonovu politiku odsuzuje, se může takto dostat pod tlak, aby už v říjnu nehlasovala pro případnou nedůvěru vládě, neboť by tak vystavila zemi zcela nekontrolovanému brexitu.

Johnson bude mít rovněž větší sílu prosadit v parlamentu na poslední chvíli nějakou verzi brexitové dohody s EU s úpravou irské pojistky, pokud ji navzdory předpokladům nakonec přeci jen vyjedná.

„Bude to střet na dvě dějství. V prvním – zářijovém – bude málo času a půjde o ovládnutí parlamentního provozu. V druhém případném říjnovém bude jednacích dní více, ale vše se bude odehrávat pod vlivem blízkého data brexitu a schvalování nezbytných příprav,“ shrnul ve svém pořadu analytik Jack Kelly z internetového kanálu TLDR News.

Reportér Channel 4 News prezentuje kalendář se zaškrtnutými dny zbývajícího zasedání parlamentu. Červeně zde zbytek staré schůze v září, zeleně nová schůze říjnová. Repro z videozáznamu

Někteří další analytikové ovšem soudí, že Johnsonův tah s uzavřením parlamentu prospěl ve skutečnosti více jeho kritikům – tábor odpůrců vlády je totiž dnes jednotnější než dříve a možná se domluví na postupu, který byl pokládán v minulosti za neprůchozí. Jako konkrétní příklad se zde uvádí nejčastěji nouzová vláda národní jednoty, jež by mohla požádat o další odklad brexitu a dovést zemi k předčasným volbám.

Atmosféra houstne
Zvláště zpravodajové nebritských médií ve Spojeném království si v souvislosti s posledním vývojem navíc všímají, jak moc poznamenává Johnsonův postup kulturu britské politiky. Zástupci Konzervativní strany věrní Johnsonově vládě ujišťují reportéry zjevně nepravdivě, že se nic mimořádného neděje – že uzavření parlamentu na více než měsíc je plně v souladu s ústavními zvyky, protože ve druhé polovině září se měly stejně konat výroční stranické konference, na něž poslanci zpravidla odjíždějí, a že Británie skutečně potřebuje, aby poslanci dva týdny před datem brexitu začínali řešit investice do zdravotnictví.

Zástupci opozičních stran mluví naopak o znásilnění ústavy, o převratu, o útoku na demokracii či o počátcích diktatury. Vůdčí pozice v Konzervativní straně mezitím opouštějí ti stoupenci setrvání v EU, kteří ve funkcích ještě zůstávali – ve čtvrtek například lord George Young či Ruth Davidsonová, doposud předsedkyně Conservative Party ve Skotsku.

Obratem vytvořenou petici proti uzavření parlamentu podepsal za jeden den více než milion Britů. A Johnsonovo rozhodnutí napadly u soudů poslankyně SNP specializující se na otázky spravedlnosti Joanna Cherryová a aktivistka Gina Millerová, která už jeden přelomový spor ohledně brexitu vyhrála.

V různých britských městech se již konaly a ještě budou konat demonstrace proti vládnímu postupu. Řadoví Britové oslovovaní v reportážích ale působí nejčastěji obecně roztrpčeně a celkově zklamaně.

Případné předčasné volby by nyní dle průzkumů vyhráli konzervativci, kterým vzrostly od Johnsonova nástupu preference z dvaceti nad třicet procent díky návratu bexitářských voličů. Druzí by skončili labouristé s dvaadvaceti procenty a třetí liberální demokraté se sedmnácti.

Sběr dat pro poslední šetření probíhal ovšem ještě před oznámením sporného Johnsonova rozhodnutí.


Další informace:
BBC News Brexit: Next week 'only opportunity' to act on no deal
Politics.co.uk Prorogue: The government takes its shot
Channel 4 News What the suspension of parliament means for Brexit
TLDR News Prorogue Announcement YT 4K
TLDR News 7 Ways MPs Can Stop a No Deal Brexit - Brexit Explained
The Guardian No-deal Brexit: cross-party rebel alliance gears up for clash with Johnson
BBC News Parliament suspension sparks furious backlash


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.