Aktuálně projednávaný návrh omezující brexit bez dohody nakonec britským parlamentem projde a stane se zákonem. Shoduje se na tom drtivá většina pozorovatelů, a to na základě středečního vývoje v Dolní sněmovně i Sněmovně lordů.

U poslanců získal návrh přezdívaný dle předkladatele Bennův zákon ve středu opakovaně většinu. U lordů se vládní tábor dohodl s opozičním, že návrh nebude nikdo obstruovat a že se do pátečního podvečera vrátí k poslancům. Finální hlasování tedy proběhne v Dolní sněmovně buď mimořádně v pátek v noci, anebo v běžném režimu v pondělí.

„Vzhledem k tomu, že vláda nemá už od pondělka poslaneckou většinu, a rebelující poslance navíc i vyloučila, je výsledek i tohoto posledního hlasování takřka jistý,“ hlásila do středečního vysílání BBC Laura Kuenssbergová, redaktorka pro domácí politiku této stanice.

Bennův zákon konkrétně zavazuje premiéra, aby v případě, že v Dolní sněmovně nebude do 19. října schválena buď nějaká dohoda o podobě brexitu, nebo návrh posvěcující tvrdý brexit, požádal EU o odklad vystoupení do 31. ledna 2020. Pokud přitom EU navrhne jiné datum odkladu, nemůže se k němu premiér podle zákona vyjádřit závazně sám, ale musí o něm nechat hlasovat opět sněmovnu.

Současný premiér Boris Johnson již v úterý prohlásil, že takto pojatý návrh podkopává britskou pozici v „dosud slibných“ jednáních s EU o nové brexitové dohodě a svazuje vládě nepřípustně ruce. Ve středu nechal tak Johnson poslance hlasovat o předčasných volbách s datem 15. října.

Ty však odmítla většina opozice podpořit s argumentem, že je zapotřebí nejdříve spolehlivě zabránit tvrdému brexitu — což by sám Bennův zákon v kombinaci s brzkými volbami neučinil, protože Johnson by jej mohl stihnout po volbách ještě do 31. října zrušit.

Nyní je tedy otázkou, co bude dále.

„Pokud se opozice nerozhodne sama pro vyslovení nedůvěry vládě, a následně pro ustavení vlastní vlády, předčasné volby být musí. Současná Johnsonova vláda totiž ztratila sněmovní většinu. Spor je dnes o to, kdy tyto volby budou. Předseda Labour Party Corbyn a část jeho poslanců plus Skotská národní strana upřednostňují říjnový termín. Blairovské křídlo Labour Party a liberální demokraté chtějí mít napřed vyřízenu žádost o odklad brexitu a volby až poté, tedy realisticky až v listopadu nebo prosinci (...) Moudřejší budeme v pondělí,“ vysvětlil ve svém pořadu analytik Jack Kelly z internetového kanálu TLDR News.

Možné alternativy

Odhad dalšího vývoje v Británii komplikuje dřívější rozhodnutí Borise Johnsona ukončit dosavadní sněmovní schůzi a nechat parlament od 12. září do 14. října uzavřít. Mezi vyhlášením voleb a jejich konáním musí být v Británii nejméně pětitýdenní odstup. Pokud tak nebudou předčasné volby ve sněmovně schváleny do poloviny příštího týdne, nebudou se již moci konat do stávajícího termínu brexitu, tedy do 31. října.

Boris Johnson opakovaně prohlašuje, že o další odklad termínu brexitu žádat nebude. Neuspěje-li tedy s dalším pokusem o říjnový termín voleb ještě tento týden nebo na začátku příštího, zbývá mu už jen rezignace, nebo podstoupení vyslovení nedůvěry. Po vyslovení nedůvěry začíná přitom dle britských zákonů běžet dvoutýdenní lhůta, ve které může nějaká nová sněmovní většina přijít s vlastním premiérem.

Z různých vystoupení opozičních předáků a konzervativců, kteří se postavili proti Johnsonově vládě, se zdá možné, že by protivládní tábor sestavil po případném vyjádření nedůvěry vlastní provizorní vládu „národní jednoty“. Její premiér by pak sám zažádal o odklad vystoupení z EU místo Johnsona, a následně buď o předčasné volby, nebo o druhé referendum o brexitu a předčasné volby po něm.

O tom, která z popsaných variant zvítězí, se na každý pád rozhodne buď v první polovině příštího týdne, nebo pak mezi 14. a 17. říjnem — ještě před začátkem říjnového setkání hlav států a vlád EU.

Dva tucty odpadlíků a Johnsonovy lži

Poslední dny jsou v Británii bouřlivé nejen z hlediska popsaných hlavních událostí, ale i z dalších ohledů. Například Johnsonova Konzervativní strana mění dle mnoha pozorovatelů svůj profil. Již v úterý bylo ze stranických řad de facto vyloučeno všech jednadvacet poslanců, kteří se postavili v prvním hlasování proti pozici vlády. Někteří z nich přitom sloužili jako zástupci strany v parlamentu desítky let. Jiní — jako Philip Hammond, Justin Greeningová či Rory Steward — byli ještě nedávno ministry.

Zvláště pozorně je vnímáno vyloučení Sira Nicholase Soamese, vnuka Winstona Churchilla, který byl poslancem za konzervativce rovných 37 let. Sám Soames ve středeční rozpravě v parlamentu připomněl, že ve své kariéře hlasoval proti stranickému doporučení mnohem méně často než mnozí členové dnešní vlády, a to včetně premiéra.

Skupina věrných toryovských prominentů v čele se současnými ministryněmi Amber Ruddovou a Nicky Morganovou už apelovala na Johnsonovo vedení, aby přijalo vyloučené poslance zase zpět. Ve čtvrtek navíc ohlásil rezignaci na vládní post přímo premiérův bratr Jo Johnson, dle svého strohého vyjádření také kvůli poslednímu dění.

Podle kritiků se blíží Konzervativní strana pod Johnsonovým vedením stále více k profilu Brexit Party Nigela Farage. Nejvíce připomínaná je v této souvislosti Johnsonova tendence říkat, co se mu aktuálně hodí takticky bez ohledu na to, zda je dané sdělení pravdivé.

Mnozí poslanci vystupující ve středeční rozpravě několikrát uvedli, že Johnsonovi — který ještě v úterý prohlašoval, že vyjednávání s EU o nové brexitové dohodě pokračují slibně, přičemž dle zástupců irské i francouzské vlády nepředložila Británie od Johnsonova nástupu vůbec žádný smysluplný návrh — nevěří už ani nos mezi očima.

Posun přízně je v souvislosti s posledním vývojem patrný také v médiích. Za Johnsonem stojí pevně bulvární Daily Telegraph, Daily Express a Daily Mail, v menší míře už Sun. Odklánějí se o něj však jiné pravicové listy jako The Spectator nebo The Times. S velmi kritickými důrazy referuje o počínání Johnsonovy vlády také seriózní Financial Times.

↗

Titulní strany čtvrtečního vydání různých britských listů. Který z nich straní komu, je zřejmé na první pohled Foto různé zdroje

I nová opoziční většina má ale daleko k jednotě. Nejvýraznější představitel konzervativních rebelů Philip Hammond ve středu uvedl, že by si raději „uvařil vlastní hlavu“, než by pomohl k moci Jeremymu Corbynovi. Corbynovo vedení Labour Party zkritizoval znovu též expremiér Tony Blair.

Celkem čtyři poslanci-exčlenové Konzervativní nebo Labouristické strany se dále rozhodli otevřeně přestoupit k liberálním demokratům. Konkrétně jde o Chuka Umunnu a Lucianu Bergerovou, kteří vystoupili z Labour Party na jaře, a Sarah Wollastonovou a Phillipa Leea, což jsou bývalí konzervativci.

Právě Phillip Lee si získal mimořádnou pozornost v úterý, když si sám během premiérova projevu ve sněmovně přesedl přímo do opozičních lavic.

Další informace:

BBC News Boris Johnson attacks Jeremy Corbyn for blocking a general election

BBC News Brexit's most important week? Five things that happened on Wednesday

Channel 4 News MPs back bill to block no-deal Brexit as Boris Johnson pushes for election

TLDR News MPs Approve a Bill Blocking No-Deal - Brexit Explained

The Spectator Boris Johnson denied election request — but snap poll remains likely

The Guardian Lords agree to push through bill preventing no-deal Brexit by end of Friday