Už nejen v analýzách novinářů, ale i fakticky nemá vláda Borise Johnsona parlamentní většinu. Je tomu tak od úterý 3. září. Nejprve několik konzervativních poslanců potvrdilo, že „takřka určitě“ podpoří snahu opozice zamezit vládě v brexitu bez dohody legislativní cestou. Následně přešel pak přímo při sněmovní schůzi do řad opozičních liberálních demokratů Phillip Lee, dosud poslanec Conservative Party za Bracknell. Vzhledem k tomu, že vláda konzervativců měla i s podporou severoirských unionistů v Dolní sněmovně od srpnových doplňovacích voleb už jen jediný mandát navíc, ztratila takto definitivně hlasovací převahu.

„Z průběhu dnešní debaty i různých dalších vyjádření se zdá, že Phillip Lee byl jen první, ne poslední (...) Johnson takto nemůže plnohodnotně vládnout,“ okomentovala poslední vývoj Laura Kuenssbergová, redaktorka BBC pro domácí politiku, v úterním pásmu této stanice.

V britské Dolní sněmovně se tento týden pokoušejí odpůrci brexitu bez dohody zavázat vládu k žádosti o další odklad brexitu, a to nejméně do 31. ledna 2020 — pokud ovšem nepředloží sama poslancům ke schválení nějakou brexitovou dohodu. Premiér Johnson stále tvrdí, že o nové, respektive pozměněné brexitové dohodě s EU vyjednává a že jednání jsou na dobré cestě. Zároveň ale prohlašuje, že další žádost o odklad brexitu by tato jednání zhatila.

Většina pozorovatelů proto předpokládá, že jestli prosadí odpůrci tvrdého brexitu v příštích dnech svou — což se zdá nyní po ztrátě vládní většiny pravděpodobné —, pokusí se Johnson vyvolat předčasné volby. Johnson sám v pondělí uvedl, že předčasné volby nechce. Bez hlasovací převahy v parlamentu ale kabinet moc dlouho fungovat nemůže.