Johnsonovy plány: brexit v říjnu, daňové škrty a obchodní impérium

Petr Jedlička

Nový britský premiér má za prioritu brexit k 31. říjnu. Slibuje přitom přípravu i na odchod bez dohody. V trojici prvních vystoupení představil také několik vnitropolitických závazků a celkovou národohospodářskou vizi pro Británii mimo EU.

Celkem třikrát stihl již nový předseda britské Konzervativní strany a od středy také premiér Boris Johnson promluvit o svých premiérských plánech: v úterý, když oficiálně děkoval konzervativcům za zvolení, ve středu, když přijel z královské audience poprvé do premiérské rezidence, a zejména ve čtvrtek — to když dvacet minut představoval, a posléze dvě hodiny hájil, program své vlády v Dolní sněmovně.

V každém z vystoupení uvedl Johnson na místě hlavního cíle uskutečnění brexitu nejpozději do 31. října, „bez dalších pokud, bez dalších ale“. Prioritou je stále prý odchod s dohodou, avšak bez pokračujícího „svázání“ Británie pravidly jednotného trhu a tzv. irskou pojistkou — souborem záruk, že hranice mezi Severním Irskem a vlastním Irskem zůstane volně propustná pro lidi i zboží, což by dál podřizovalo Británii společným unijním regulím, byť z malé části.

Právě kvůli těmto bodům odmítla brexitovou dohodu bývalé premiérce Mayové i část jejich vlastních poslanců, což vedlo nakonec k premiérčině rezignaci a Johnsonově nástupu.

Johnson v projevech zdůraznil odhodlání jednat o úpravě dohody s EU se „vší myslitelnou energií“; zároveň ale jasně uvedl, že prioritu má odchod do slíbeného termínu, i kdyby se měl stát bez dohody či bez dalšího hlasování parlamentu.

„(Musíme) obnovit důvěru v demokracii a konečně naplnit závazek, který dal opakovaně tento parlament (...) Raději bych odešel s dohodou, věřte mi, že ano (...) Ale pokud se ukáže, že v Bruselu není vůle dohodnout se, musíme být připraveni i na alternativu,“ uvedl Johnson v parlamentu s učebnicovou ukázkou posunu odpovědnosti.

Plánováním a koordinací příprav na případný brexit bez dohody pověřil Johnson oficiálně Michaela Gova, dosud ministra životního prostředí a Johnsonova letitého vnitrostranického spolupracovníka i soupeře. V Johnsonově obměněné vládě bude ministrem bez portfeje.

Johnson dále slíbil, že jeho nový ministr financí a hospodářství Sajid Javid — rovněž spolupracovník i soupeř — zajistí všechny prostředky nutné pro takový scénář. Prudkost zlomu, jež by příslušný odchod z EU způsobil, chce Johnsonova vláda kompenzovat firmám snížením daní, stimulačními balíčky a nabídkou nových příležitostí. Ty se mají v Británii otevřít po „osvobození od unijních směrnic“ a po dojednání nových obchodních dohod s Austrálií, Pákistánem, Indií, JAR a zejména s USA.

Soudě dle projevů hodlá Johnsonova vláda sáhnout v rámci kompenzací i do balíku 39 miliard liber, které by měla dle stávající dohody splatit Británie zbytku EU za dlouhodobě návratné investice, jež šly na ostrov z unijních peněz v minulých letech. Většina mezinárodně-právních výkladů přitom říká, že tyto peníze bude Británie muset vrátit při jakékoliv formě brexitu.

Je to realistické?

Mezi analytiky a komentátory se vede v současnosti živá debata, nakolik je Johnsonův brexitový plán realistický, respektive co jím ve skutečnosti nový premiér sleduje. Soudě dle reakcí z EU, délky dosavadních jednání, faktu, že do 31. října zbývá jen něco přes devadesát dní, i skutečnosti, že britští a unijní politikové mají teď v srpnu prázdniny, se totiž zdají šance na změnu dohody a její schválení nanovo nepatrné.

Jedna část autorů je proto názoru, že Johnson chce použít eventualitu brexitu bez dohody především jako páku — buď na špičky EU, aby souhlasily s dodatkem ke smlouvě ohledně irské pojistky, nebo na vlastní poslance, aby dohodu nakonec schválili, anebo na obojí.

Jiná část autorů míní, že Johnson počítá už stoprocentně s tvrdým brexitem a slova o dohodě jsou jen součástí jeho politické taktiky.

Velká skupina komentátorů má dále za to, že Johnson myslí zejména ne na okolnosti a dopady brexitu, ale na předčasné volby. Včasný brexit je tak v jeho hlavě nadějí na zpětné získání voličů protestních pro-brexitových stran, a tím i na vítězství — bez ohledu na širší důsledky.

Nemalá skupina autorů konečně soudí, že Johnson žádnou sofistikovanou strategii nemá a jen opakuje svým typickým energickým stylem fráze, jimž od referenda o brexitu v roce 2016 přivykl.

Johnsonův projev po zvolení předsedou byl ve stávající sérii prvním a nejkratším. Vedle základních myšlenek zachycuje dobře i fanfarónský styl, pro nějž je nový premiér v Británii tak obdivován i nesnášen.

Skalních obhájců má Johnson mezi analytiky a komentátory málo. Autoři z této skupinky přitom buď opakují Johnsonovu argumentaci, nebo tvrdí, že lepší dohodu může Británie vyjednat až po odchodu z EU, a brexit bez dohody je tak v posledku nejlepší řešení.

Otázkou s otevřenou odpovědí je také pozice britské parlamentní většiny.

„Zde musíme vzít na vědomí, že Johnoson má i v koalici se severoirskými unionisty v parlamentu většinu oficiálně pouze tří hlasů (...) respektive dvou hlasů, pokud dopadnou doplňovací volby v okrsku Brecon a Radnorshire 1. srpna tak, jak se čeká (...) Patnáct až dvacet poslanců za Konzervativní stranu je navíc proti tvrdému brexitu (...) a možná budou ochotni svrhnout i vlastního premiéra (...) Je tak pochopitelné, že Johnson nevyloučil předčasné volby, a to ani na přímou otázku při čtvrtečních interpelacích. Otázkou je ale, zda je to pro něj jen záložní plán, anebo už plán A,“ vysvětloval v pátečním vysílání BBC Iain Watson, politický zpravodaj stanice.

Vnitřní politika a celková vize

V každém z projevů se Johnson věnoval i dalším závazkům své nové vlády v oblastech, které s brexitem přímo nesouvisejí: v otázkách bezpečnosti, migrace, školství či zdravotnictví. V závěrech se vracel pak k celkové národohospodářské vizi, a tedy i k žádoucímu směřování státu opět v souvislosti s brexitem.

Vzato konkrétně slíbil Johnson posílit bezpečnost v ulicích, a to náborem dvaceti tisíc dalších policistů, posílením pravomocí policie o možnost zastavit a prohledat osobu vzbuzující nějaké podezření (režim stop-and-search) a zpřísněním režimu promíjení zbytku trestu vězňům.

V otázce imigrace slíbil pak zaručit další pobyt třem milionům občanů zemí EU, kteří dnes v Británii žijí, a zavést australský model přístupu k přistěhovalectví — tedy krom jiného větší otevřenost k talentovaným a kvalifikovaným migrantům a přísnější regulaci přistěhovalectví ostatních.

Ve zdravotnictví Johnson vyloučil privatizaci celého systému a zavázal se k přípravě opatření, které zkrátí průměrnou dobu čekání na vyšetření (dnes až několik týdnů). Ve školství slíbil štědřejší financování základních a středních škol.

Autoři prvních rozborů Johnsonových plánů vnímají tyto sliby vesměs jako určitou sociální protiváhu k celkové národohospodářské vizi a koncepci premiéra. Právě v těch totiž Johnson pojímá Británii jako maximálně otevřené jádro nového obchodního impéria, jež vznikne na základě uvolnění pravidel po odchodu z EU a díky systému velkých obchodních smluv, které jeho země uzavře.

Konkrétně zmínil Johnson například možnost využít uvolnění regulací geneticky modifikovaných plodin („jimiž Británie nakrmí svět“), podporu vývoje a výroby britských baterií do elektromobilů, aut i letadel, prohlášení upadající přímořských center za svobodné přístavy s vlastním daňovým režimem a pravidly a maximální vstřícnost k investorům celkově.

S nízkými daněmi, bez směrnic a s novou dopravní infrastrukturou má být dle Johnsona Británie výhledově nejsilnější a nejvíce prosperující ekonomikou Evropy, zemí bez propastných rozdílů v produktivitě mezi jednotlivými regiony i nejlákavějším místem pro evropské pobočky zaoceánských podniků zároveň. Kvůli co nejrychlejší připravě obchodních dohod slíbil premiér také přeložit příslušný britský personál ze struktur EU a finančních center na kontinentu.

„Tato vláda se míní postarat, aby náš odchod z EU nebyl jen zvládnutím velké výzvy, ale i zdárným využitím velké příležitosti. Nejde tu pouze o technické přípravy, třebaže i ty jsou mimořádně důležité. Jde tu o to mít jasnou hospodářskou strategii pro všechny scénáře (...) do níž patří předkládání politik, které zvýší konkurenceschopnost a produktivitu naší ekonomiky, jakmile už nebude vázána unijními pravidly. A do toho se hned teď pustíme,“ řekl premiér ve své programové řeči v parlamentu a v závěru ještě doplnil:

„Pevně věřím, že když dnes zabereme, budeme se v roce 2050 moci dívat na období (této vlády) jako na začátek nového zlatého věku pro naše Spojené království.“

Další informace:

Channel 4 News No-deal? Extension? Election? - Boris Johnson's Brexit plan

The Guardian Brexit deadlock as No 10 insists EU must scrap backstop before talks

BBC News Boris Johnson: Can new PM deliver in the Commons?

BBC News Boris Johnson: Is snap election just a contingency or plan A?

The Guardian Boris Johnson's first speech as PM: what he said and what he meant

Reuters Boris Johnson's first speech to parliament as UK Prime Minister

Labour.org.uk 10 questions Boris Johnson refused to answer in Parliament

The Spectator The new Boris machine owes very little to Westminster

New Statesman The hard Brexiteers have just handed Boris Johnson a whole new problem

    Diskuse
    Ano, snižování daní a následný ořez všeho neproduktivního a nevýdělečného (jako vždy se začne u sociálních služeb).
    Koho by to napadlo, že....

    Ale jinak přeji výjimečné obchodní úspěchy v Pakistánu, Bangladéši, Sieře Leone a jiných tygřích ekonomikách a samozřejmě už se těším na dvojstrannou dohodu s Trumpovými USA -- tam se ukáže...
    PM
    July 28, 2019 v 15.42
    Završení konzervativní revoluce
    Padesátileté trvání konzervativní revoluce a tím neoliberálního pojetí kapitalismu se stal procesem vedoucím ke stále vyhraněnější nacionalizaci a fašizaci společnosti.
    Projevy a mentální profily Johnsona, Trumpa a p. navazují na náš babišův čarovný imperativ makáme makáme.......bych upozornil.