Corbyn by měl prosazovat socialistický brexit
Tom BarkerHlasování o brexitu poskytlo dlouhodobě opomíjeným vrstvám britské společnosti zasadit ránu politické a ekonomické elitě. Pokusy výsledky referenda zvrátit je pouze naženou do náruče krajní pravice, varuje aktivista a odborář Tom Barker.
V sobotu dvacátého října se v ulicích Londýna více než půl milionů lidí zúčastnilo demonstrace na podporu britského členství v Evropské unii. Protest svolala Volba lidu (People’s Vote), koalice tvořená konzervativci, částí labouristů, zelených a liberálních demokratů spolu s několika levicovými organizacemi. Jejím cílem je zvrátit brexit.
Množství účastníků jistě muselo organizátory potěšit. Jenže čísla v referendu v roce 2016 byla přeci jen o poznání vyšší — na 17,4 milionů voličů, včetně mnoha z těch nejopomíjenějších skupin obyvatelstva, se tehdy svým hlasováním rozhodlo protestovat proti stávajícímu řádu.
Tvrdošíjní zastánci setrvání v EU často tvrdí, že bojují proti nárůstu populistické pravice napříč Evropou, jen málokteří z nich si však uvědomují politické následky toho, kdyby se rozhodli ignorovat takové množství lidí. Hlasování o brexitu je pro ně rozhodujícím politickým momentem v životě. Jejich svět se 23. června 2016 obrátil naruby a často tvrdí, že nepoznávají vlastní zemi.
Jenže většině Britů se jejich svět obrátil naruby už před mnoha lety. Zprávy z poslední doby ukázaly, že pod hranicí chudoby žije v zemi 14 milionů lidí — a že po více než století setrvalého pádu začala opět růst dětská úmrtnost. To není důsledek brexitu, ale dlouhých desetiletí neoliberální politiky, která postupně zruinovala britskou střední třídu. Desetiletí, během nichž se politika obou hlavních stran lišila jen kosmeticky.
Pro většinu britského obyvatelstva byl rok 2016 za celou generaci zkrátka prvním momentem, kdy měli pocit, že jejich hlas může něco změnit. Pokoušet se něco takového zvrátit musí zákonitě vést k vzestupu krajní pravice.
O čem bylo hlasování o brexitu?
Ve své podstatě představovala volba opustit Evropskou unii protest proti politickému establishmentu. Ten obyvatele jedním hlasem varoval, aby se vyslovili proti vystoupení. S brexitem by podle nich nastal bezmála konec světa. Jenže politický establishment dávno přišel o veškerou důvěryhodnost a referendum se proměnilo v nástroj, kterým jej nespokojení voliči mohli konečně potrestat.
Jeremy Corbyn nemá kvůli své ambivalenci ve vztahu k EU o moc lepší předpoklady než Mayová k tomu, aby Británii z brexitové krize vyvedl. Zatím je v té věci spíše tlačen, než aby vedl. To jistě pan Barker dokázat nechtěl, ale povedlo se mu to výborně.
Anglie byla v EU trojským koněm a vzhledem k její nevůli přijmout v budoucnu euro je to nyní ta lepší zpráva.
Odpor proti brexitu Labour sjednotil a dává jí šanci vyhrát volby.