Vláda konzervativní britské premiérky Theresy Mayové se otřásla. Od pondělí z ní postupně odešlo několik významných zastánci odchodu Spojeného království z Evropské unie. První svou rezignaci oznámil právě „ministr pro brexit“ David Davis, následoval jeho první náměstek Steve Baker a také ministr zahraničí a bývalý starosta Londýna Boris Johnson, jehož podpora vystoupení z EU byla v referendu před dvěma lety považována za jeden z rozhodujících momentů. Odcházející ministry v úterý doplnili dva vysoce postavení funkcionáři Konzervativní strany, Maria Caulfieldová a Ben Bradley.

Zatímco Davis volil smířlivější slova a odmítl připustit, že by snad uvažoval o svržení premiérky Mayové, Boris Johnson se vyjádřil o poznání příkřeji. V rezignačním dopisu varoval před tím, že se z Británie při současném vývoji stane „kolonie" Evropské unie. „Podstatou brexitu měly být nové příležitosti a naděje do budoucnosti,“ píše v dopise nyní již bývalý ministr zahraničí. „Tento sen nyní umírá, je udušen nedostatkem sebevědomí.“

Příliš měkký návrh

Série rezignací reaguje konkrétně na návrh o víkendu představený premiérkou Mayovou, který počítá s mírnější podobou brexitu, než by si největší zastánci — řečeno Johnsonovými slovy — „snu o vystoupení“ představovali. Jeho součástí je mimo jiné „zóna volného obchodu“ mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií, v jejímž rámci by se obě strany řídily evropskými pravidly týkajícími se průmyslového zboží a zemědělských produktů. Britský parlament by měl sice svrchované právo tento model opustit, v představeném návrhu se však přiznává, že „by to nebylo bez následků“. Návrh zatím nepočítá s volným pohybem osob a služeb ani s placením příspěvků do unijního rozpočtu, i když také to by se v průběhu vyjednávání s EU mohlo změnit.

Kritici v premiérčině Konzervativní straně to považují bezmála za vlastizradu a mezi některými poslanci se v posledních dnech ozývaly hlasy na odvolání Mayové z čela strany i kabinetu. „Je načase, abychom měli za premiéra skutečného zastánce brexitu,“ prohlásila například Andrea Jenkynsová. „Zkrátka někoho, kdo opravdu věří v brexit a je připraven dát lidem to, co pro co hlasovali v referendu.“ Do konzervativní premiérky si kopnul dokonce i americký prezident Donald Trump, který těsně před čtvrteční návštěvou Británie označil tamní politickou situaci za „zmatek“ a naopak pochválil svého „přítele“ Borise Johnsona.

Může Mayová padnout?

Ačkoli se spekuluje o tom, že právě Johnson by si mohl přát Mayovou nahradit, zatím nevypadá pravděpodobně, že v dolní komoře britského parlamentu najde potřebnou nadpoloviční podporu konzervativních poslanců. Zaprvé proto, že se k rezignacím zatím nepřidali všichni důležití příznivci brexitu včetně vlivného ministra životního prostředí Michaela Govea. A zadruhé — kompromisní návrh předsedkyně vlády pro změnu utišil druhou rebelující skupinu v Konzervativní straně, která by si naopak přála co zachování co nejtěsnějšího svazku mezi Británií a Evropskou unií.

„Vzbuzuje ve mně podezření, že si všichni odpůrci brexitu nemohou vynachválit Mayovou, když ji ještě před pár týdny proklínali. Teď jsou zticha a bojím se, že to je proto, že dostali, co chtěli,“ postěžoval si konzervativní poslanec Richard Drax.

Měsíce složitých vyjednávání

Pokud se Mayové podaří v premiérském křesle přežít stávající revoltu, stále bude mít před sebou několik měsíců složitých vyjednávání s Evropskou unií o konkrétní podobě brexitu. Británie z EU oficiálně vystoupí k 29. březnu a obecně se má za to, že by k dohodě mělo dojít nejpozději do říjnového summitu zbývajících členských států unie.

Možných komplikací na cestě k dosažení konečné dohody je přitom bezpočet. V prvé řadě dosud není znám postoj evropských vyjednavačů k novému návrhu britské premiérky. Zástupci Evropské unie zatím dávali najevo, že přistoupí jedině na setrvání Británie v Evropském hospodářském prostoru, což by znamenalo respektování všech společných pravidel včetně volného pohybu osob, zboží a služeb (v rámci tohoto modelu funguje kupříkladu Norsko), anebo na plnohodnotné vystoupení. Pak by ale došlo třeba na obnovení hraničních kontrol mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Další překážka: britský parlament

I když se podaří dosáhnout kompromisu, výslednou dohodu bude ještě muset schválit britský parlament, což se může rovněž zkomplikovat. Příliš tvrdý návrh totiž kromě části konzervativců nepodpoří opoziční labouristé, liberální demokraté a skotští či waleští nacionalisté, zatímco proti „měkkému“ návrhu se postaví hlavní „brexitáři“ z Konzervativní strany.

Ve vzduchu tak stále visí možnost, že Británie na konci března vystoupí z Evropské unie bez jakékoli dohody. Podle pozorovatelů by to vedlo především k chaosu, nejistotě a velkým ztrátám pro ostrovní hospodářství kvůli okamžitému zavedení cel a již ohlášenému úprku velkých zahraničních investorů. „Brexit bez dohody je nejhorší řešení úplně pro všechny,“ prohlásil v úterý hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier. „Znamenalo by to obrovský ekonomický problém pro Británii, ale i pro Evropskou unii.“

Zatím spíše nepravděpodobnou alternativou je, že by se země uchýlila k druhému hlasování o brexitu. Místopředseda opozičních labouristů Tom Watson to nedávno zmínil jako jediné možné řešení zablokovaného parlamentu.