Jednání o Brexitu pokračují pomalu, dohodnuty byly zatím jen předběžnosti

Zkopírovat odkaz Vytisknout

I když od referenda o vystoupení Velké Británie z EU uplynul již rok a půl, vlastní jednání o konkrétních parametrech Brexitu a budoucích vztazích Británie s Unií pokračují stále velice pomalu. Shodují se na to pozorovatelé na základě posledního vývoje. Britské i unijní instituce schválily v minulém týdnu závěry dosavadních rozhovorů s tím, že jde o „uspokojivý pokrok první fáze rozhovorů“, tedy jednání o parametrech vlastního aktu vystoupení.

Prakticky byly odsouhlaseny ale zatím jen opravu obecné rysy odchodu — skutečnost, že mezi současným stavem a ochodem bude nejméně dvouleté přechodné období, a mandát pro jednání o tom, co přesně se v tomto období bude dít.

Zmíněný mandát přitom tvoří soustava předběžných závazků, na nichž má být konečná dohoda o přechodném období postavena. Británie slíbila konkrétně ponechat občanům EU na svém území dosavadní práva nejméně do roku 2021, nezavádět přísnější režim na hranici s Irskem, uznávat nejméně dva roky po ochodu veškeré unijní předpisy, směrnice a další normy, řídit se nejméně osm let od vystoupení rozsudky Evropské soudního dvora a doplatit postupně také 35 až 40 miliard liber do unijního rozpočtu.

Na oplátku má mít Británie během celého přechodného období stále zachována všechna práva navázaná na jednotný evropský trh, tedy i právo na volný pohyb zboží, práce, osob či kapitálu.

Britský ministr pro Brexit David Davis ovšem v rozhovoru pro BBC minulý víkend uvedl, že ani tato předběžná dohoda o rámci přechodného období není prozatím závazná a že o všem se bude ještě jednat.

„Jednání, jež vede současná vláda (premiérky Mayové), jsou stále přerušována pózami, odklady a zpožděními (…) Premiérka se dušuje, že jí jde o jedinečnou a nejlepší dohodu pro Británii. Ani po mnoha měsících nicméně stále nevíme, co konkrétně naši vyjednavači vyjednávají (…) a i u toho mála uzavřených úmluv není jasné, co je již dojednáno závazně a co orientačně,“ postěžoval si na středeční schůzi britské Dolní sněmovny vůdce opozice Jeremy Corbyn.

↗

V souvislosti s výsledky dosavadních jednání se začíná v Británii ozývat znovu i dryáčnická část brexitářů v čele s Nigelem Faragem. V minulém týdnu označil Farage dohodnuté parametry přechodného období za nepřijatelnou britskou kapitulaci. Foto PA/CO

Znalci z agentur dnes odhadují, že text první z plnohodnotných dohod, jež bude ošetřovat právě režim přechodného období, bude představen na konci ledna 2018. I zde má ale stále jít o návrh, o němž se bude dále diskutovat.

Teprve po finalizaci dohody o přechodném období se má přitom plnohodnotně jednat o parametrech budoucí koexistence Británie a EU, tedy o obchodních a politických vztazích. Poslanci Evropského parlamentu i zástupci států a vlád na summitu Evropské rady vyzvali v minulém týdnu Británii, aby kvůli těmto jednáním konečně upřesnila, co míní konkrétně „hlubokým a speciálním partnerstvím Británie a EU“, o něž současná britská vláda deklaratorně usiluje.

Největší skupina pozorovatelů se aktuálně kloní k názoru, že si Británie vyjedná nakonec obdobnou dohodu o obchodní zóně s EU, jakou dojednala v minulých letech Kanada. Premiérka Mayová však stále opakuje, že britská dohoda s Unií bude jedinečná a nebude kopírovat žádný již existující model — tedy ani úpravu vztahů mezi EU a Norskem, ani EU a Švýcarskem, a ani EU a Kanadou.

Konečný termín a debata v Británii

Všechny dohody o Brexitu mají být podle původního plánu uzavřeny do října 2018, aby je bylo realisticky možné provést schvalovacím procesem do 29. března 2019. Právě po tomto dni totiž Británie přestane být podle unijních pravidel členkou EU, ať už s dohodou, nebo bez dohody — pokud se tedy nerozhodne za souhlasu EU pro jiný termín, a tedy odklad celého Brexitu.

Teoreticky možné je přitom ještě jedno provizorní řešení. „Z informací, jež unikají z dosavadních jednání, se zdá, že by mohla být nakonec uzavřena v termínu pouze dohoda o přechodném období, a pak politická deklarace o budoucích vztazích. O plnohodnotné dohodě o budoucích vztazích by se pak dalo jednat na základě této deklarace i po březnu 2019, neboť čas k jejímu uzavření by se natáhl právě o přechodné období (…) Zatím jsou to však ještě neoficiální informace, takže uvidíme,“ hlásila ze summitu Evropské rady v pátek zpravodajka webu EUObserver.

Jak už naznačeno výše, o Brexitu se jedná v posledních dnech bouřlivě také v britské Dolní sněmovně. Většina poslanců přitom zavázala minulou středu vládu, aby finální dohody s EU bezpodmínečně předložila ke schválení parlamentu.

Úřad a ministři premiérky Mayové v reakci uvádějí, že nejde o nic vážného. Vláda totiž už dříve sama slíbila, že dohody parlamentu předloží. Pozorovatelé si ale všímají, že závazek pomohla opozici prohlasovat malá skupina poslanců z premiérčiny vlastní Konzervativní strany. Podle některých komentátorů může jít o zárodek nového parlamentního bloku, který by mohl vládu tlačit do mírnější podoby Brexitu, než jakou sama zamýšlela vyjednat.