Velká Británie nervózně přešlapuje před referendem o vystoupení z Evropské unie. Situace skoro svádí k parafrázi jednoho starého sportovního vtipu: Angličtí fotbaloví reprezentanti navštívili sirotčinec ve Francii. „Je to krásný pocit vykouzlit úsměv na tvářích plných beznaděje,“ komentoval návštěvu pětiletý Pierre.

Šance na výsledek referenda jsou takřka vyrovnané. Hořce litovat ale mohou v případě svého úspěchu i sami „brexitéři“…

Stejně jako Češi při každém splněném požadavku odborářů „přichází o svou svobodu vybojovanou v roce 1989“, Britové při každé nové směrnici z bruselského pekla „ztrácí své britství ve prospěch bratwurstu a bagety“.

Suverénně v háji

Získejme zpět svou suverenitu! — zní z úst zastánců Brexitu. O jaké suverenitě je tu ale řeč? Britové by odchodem z EU ztratili podstatnou část své síly tolik potřebné k regulování nadnárodních korporací a kapitálu. Tváří v tvář globálním ekonomickým silám by se tak octli leda suverénně v háji.

Britové se chtějí zbavit nákladů na členství v evropském klubu, zároveň by si ale rádi udrželi přednostní přístup na evropský trh. Zase jsme svědky argumentu, že volný obchod je to jediné, co by mělo běžného Brita zajímat. Brexitéři jej také slibují, přestože i sám neformální ministr financí Evropské unie Wolfgang Schäuble naznačuje opak.