Vládu v Portugalsku sestavila nakonec Socialistická strana pod vedením Antónia Costy. Učinila tak více než sedm týdnů po volbách, po době nejistoty, mocenských pří a politických otřesů. Nový kabinet je jednobarevný a menšinový, ve 230členné sněmovně se ale opírá o 122 poslanců — Costa totiž už v listopadu uzavřel toleranční dohodu s komunisty, radikálním Levým blokem a Zelenými, a ti všichni dnes podporují kabinet z opozice.

Costova vláda přečkala už i první obtíže na konci roku, kdy se debatovalo o státním rozpočtu. Spojenectví vydrželo, a tak pozorovatelé dnes v relativní shodě konstatují, že téměř tříměsíční politická krize v zemi skončila. Levice se ujala v Portugalsku vlády po celkem čtyř-a-půl-leté přestávce.

„Ve volbách 4. října obdržel nejvíce hlasů pravicový blok Portugalsko vpřed tehdejšího premiéra Pedra Pasose Coelha, levicové strany ale získaly větší podporu dohromady. (Současný) premiér Costa však musel nejprve obejít pomocí toleranční dohody odpor pravicového prezidenta Aníbala Cavaca Silvy, který odmítal vznik plnohodnotné levicové koalice,“ připomíná zpravodaj serveru The Portugal News v aktuálním shrnutí a doplňuje:

„Socialisté se v dohodě zavázali ke konkrétním sociálněpolitickým opatřením, a komunisté, Levý blok a Zelení na oplátku deklarovali, že vládu budou tolerovat, i když nebude prosazovat opuštění Severoatlantické aliance, eurozóny či EU obecně. Právě obavami ze změny celkové orientace země totiž prezident odpor k plnohodnotné levicové koalici zdůvodňoval.“

Programové cíle

Základem dohody, jež drží novou vládu, je bazální shoda na programu kabinetu a obecné zásadě, že je zapotřebí nahradit politiku austerity politikou investic, inovací a modernizací. Zanecháno má být též privatizací infrastruktury, jež slouží všem, jako jsou například vodovodní sítě.

Díky investicím do školství má dále být snížen počet žáků ve třídách a od roku 2019 mají mít všechny rodiny garantováno místo pro své děti ve školkách. Dohoda počítá také s postupným zvyšováním minimální mzdy, zrušením plánovaných škrtů v platech státních zaměstnanců a valorizací penzí, jež byly v Portugalsku v minulých letech zmraženy. Celkové náklady na navýšení školských a sociálních rozpočtů jsou odhadovány na 1,6 miliardy eur během příštích čtyř let.

Krajně levicové strany pak ještě v rámci dohody slibují, že nebudou po vládě požadovat, aby neuznala části státního dluhu či pozastavila jeho splácení, a aby překračovala rozpočtová pravidla eurozóny, zvláště zásadu maximálně tříprocentního rozpočtového schodku.

Dozvuky krize a otázka důsledků

Část pozorovatelů kritizuje socialistické plány jako neodpovědné, jiní však připomínají, v jaké situaci země v současnosti je. Portugalsku se sice podařilo za vlády pravice vrátit k růstu, avšak země musela využít v roce 2011 záchranný úvěr ve výši 78 miliard eur od eurozóny a MMF podmíněný neoliberálními reformami. Státní dluh v důsledku narost na 125 procent HDP, pětina obyvatel dnes žije pod hranicí chudoby a nezaměstnanost se drží na dvanácti procentech jen díky masovému odchodu lidí ze země. Podle oficiálních statistik opustilo desetimilionový stát v letech 2011-2014 na 485 tisíc Portugalců.

Kritikové socialistické vlády se dále obávají, že její přístup poškodí podnikatelské prostředí, a v důsledku ohrozí právě křehký růst. Obhájci naopak argumentují, že za hospodářský růst v poslední době mohou převážně vnější faktory jako nízké ceny ropy či růst globální poptávky po typické portugalské produkci a že politika předchozí vlády pouze, respektive především snížila koupěschopnost obyvatelstva, které teď bude mít možnost a sklon zase více utrácet.

Sám nový premiér Costa slibuje „odpovědné hospodaření“, jež nemá uškodit ani podnikatelům, ani řadovým zaměstnancům a sociálně slabým. Znalci se přitom shodují, že právě hospodářské výsledky budou pro přežití jeho vlády klíčové. Tolerance vlády s problémy, avšak bez stálé poslanecké většiny, totiž není v Portugalsku zvykem. Pozorovatelé připomínají, že ani jedna z menšinových vlád nevydržela od nastolení demokracie v zemi, tedy od roku 1974, celé funkční období.

Prezidentská zajímavost

Znalci citovaní ve zprávách, které rozebíraly v posledních týdnech právě povolební krizi v Portugalsku, doporučují k pozornosti ještě jeden volně související fenomén — zvláštní roli, jíž v portugalském systému hraje prezident.

Zájem médií připoutal v dané souvislosti zejména zmiňovaný Aníbal Cavaco Silva, když loni po volbách odmítl pověřit sestavením vlády levici a svěřil mandát pravicovému premiérovi z let 2011-2015 Pedru Pasosovi Coelhovi, třebaže bylo zřejmé, že tento neuspěje. Krok vzbudil v Evropě velkých rozruch, jelikož britská bulvární média jej provokativními titulky zarámovala jako protiústavní snahu o odepření moci euroskeptikům. Zvláště na konci října se pak zhusta psalo přímo i o puči nebo o dalším příkladu zhoubných vlivů EU, respektive Bruselu.

Znalci v této souvislosti vysvětlují, že takový výklad je v portugalském kontextu zcela mylný. Třebaže Aníbal Cavaco Silva nepostupoval úplně nezaujatě, dodržel jak ústavu, tak tradici. A v právu by byl, i kdyby socialistického premiéra nakonec vůbec nejmenoval. V portugalském systému si totiž prezident může takřka libovolně zvolit, jaké vládě vzniknout dovolí. Může dokonce i libovolně rozpouštět parlament (s výjimkou období těsně po nástupu a před koncem mandátu), třebaže portugalský politický systém není prezidentský a dalších výkonných pravomocí má hlava státu pomálu.

V zemi je navíc stále živá tradice silných až svéhlavých prezidentů: v letech 1978-1980 se vystřídaly například tři čistě prezidentské vlády; v roce 1987 zase prezident odmítl respektovat sněmovní většinu a namísto jmenování žádaného premiéra inicioval raději volby. V roce 2005 pak rovnou bez dalšího rozpustil parlament.

Zajímavé tak bude dle znalců konečně i to, jak změní portugalskou politiku nadcházející prezidentské střídání. Přímé prezidentské volby začínají v Portugalsku už 24. ledna. Jejich vítěz pak vystřídá stávající hlavu státu na počátku dubna.

Další informace:

ThePortugalNews.com Government faces budget challenge

AFP New Portugal PM forms government in delicate balancing act

BBC News Portugal's left alliance flexes muscle and prepares for power

EurActiv.com Political crisis boiling in Portugal

ThePortugalNews.com Portugal is EU state with most emigrants

ThePortugalNews.com President nominates Passos Coelho as PM

Telegraph.co.uk Eurozone crosses Rubicon as Portugal's anti-euro Left banned from power

The Guardian Sorry, British Eurosceptics, but there was no coup in Portugal