Tři roky portugalské kalvárie
František KalendaStálý spolupracovník DR sledující Latinskou Ameriku a lusofonní země se tentokrát zaměřil na vlastní Portugalsko. Jak se vypořádalo s léty krize a jaké důsledky přinesla úsporná opatření?
Vláda Trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, trvala v Portugalsku tři roky. Portugalsko se stalo jednou ze zemí eurozóny, která za půjčku bezmála 80 milionů eur musela projít tvrdými úspornými opatřeními. Škrtalo se všude; od platů státních zaměstnanců po školství, zdravotnictví a sociální výdaje. Nyní portugalský premiér Manuel Passos Coelho z vládnoucí středopravicové sociální demokracie (specifikum portugalsky mluvících zemí) oznámil, že jeho země opouští záchranný program, protože se podařilo úspěšně restrukturalizovat ekonomiku. Podle Evropské komise je Portugalsko příkladem skutečně systémových změn, které zaručí budoucí prosperitu.
Jak se ovšem tři roky austerity promítly do portugalské společnosti? Tady jsou základní trendy charakterizující toto období a dost možná i Portugalsko ještě dlouho dopředu.
Emigrace
Castro Laboreiro je malá vesnice na chudé hranici Portugalska s Galicií, která přitahuje návštěvníky pro svou odlehlou polohu a majestátní hrad. Neznalé na první pohled zarazí, že tolik starších žen chodí kompletně zahalených v černém. Majitelka jednoho z obchodů mi vysvětlila, že se nejedná o žádnou středověkou tradici; ženy oblékly černou barvu na znamení smutku po 2. světové válce, když většina jejich manželů odešla za prací do Francie. Tehdy se Portugalsko poprvé vylidnilo. Druhá vlna přišla v šedesátých a sedmdesátých letech před pádem Salazarova režimu. Nyní je v Castru Laboreiru a mnoha dalších vesnicích opět drtivá převaha žen a starších lidí.
„Portugalsko je po Maltě druhá země Evropské unie s největším procentem občanů, kteří opustili zemi,“ říká Rui Pena Pires z vládního Observatório da Emigração (OEm).V posledních třech letech to bylo na 200 tisíc většinou mladých lidí ze všech oborů. Zatímco dříve byla tradiční destinací Francie, nyní se Portugalci učí německy a prudce se zvyšuje znalost angličtiny. Podle historika Manuela Loffa z Universidade de Porto prožívá země třetí nejhorší demografické krvácení za posledních sto let. Spolu s Portugalci odchází také většina imigrantů včetně kdysi nejpočetnější brazilské komunity v Evropě. Deník Público nedávno přinesl příběhy Brazilců, kteří se vrátili domů, kde získali slušnou práci a během krátké doby si vydělali na nové auto. Dlouholetý trend se obrátil naruby.